Zalesněný kuželovitý Velký vrch (303 m n. m.) se stepními partiemi je v severozápadních Čechách jedinou rezervací chránící stanoviště teplomilných hub mediteránního typu.
Péče o lokalitu spočívá v odstraňování nepůvodních dřevin a osvětové činnosti mezi zdejšími houbaři. Často se totiž stává, že houbaři považují vzácné jedovaté druhy za jedlé a naopak a nepoživatelné houby z hlouposti ničí.
Národní přírodní památka Velký vrch byla vyhlášena 1. října 1989 na 23,28 ha. Zahrnuje území Velkého vrchu v nadmořských výškách 204 až 303 m.
Geologie
Kuželovitý kopec se nad okolní terén zvedá do výšek 60 až 100 m a není vulkanického původu, ačkoliv s okolními horotvornými procesy souvisí. Byl vyzdvižen ve třetihorách a jeho těleso tvoří tzv. porcelanity – v miocénu vypálené jíly – na slínovcovém podkladě. Slínovce na povrchu zbrázdily erozní rýhy a sesuvy, zdejší půda je jílovitá a vápnitá.
Flóra
Kopec je porostlý kyselou doubravou s lípami a jasany a na východním svahu s borovicemi lesními, nepůvodními akáty a borovicí černou. Lesní porosty střídají méně rozlehlé stepní partie, a to zejména v první třetině výšky.
Mezi nejvzácnější zdejší houby se řadí muchomůrky ježatohlavá, Beckerova a šiškovitá, hřib medotrpký, dále četnější hřiby satan a koloděj.
V doubravách se v bylinném patře nalézá pětiprstka žežulník a kruštík širolistý, na okrajích lesa pak divizna brunátná, orchidej, střevíčník pantoflíček či kozinec dánský a rakouský.
Fauna
Z bezobratlých tu málem na jediném místě v ČR létá modrásek ligrusový, pojmenovaný po rostlinách vičenec ligrus a vičenec písečný, které potřebuje k vývoji. Na rostlinách pryšce chvojky jsou závislé pestré a rohaté housenky lišaje pryšcového. Hlava, růžek, končetiny a hřbetní pruh housenek jsou vždy oranžové. Dospělí motýli mívají rozpětí křídel až 8,5 centimetru.
| Název správy | Správa CHKO České středohoří |
| Adresa | Michalská 260/14 |
| Město | Litoměřice |
| PSČ | 412 01 |
| Datum vyhlášení | 1. října 1989 |
| Rozloha území | 23,28 ha |
