Na ploše 14 hektarů se v CHKO Český kras rozkládá národní přírodní památka Jeskyně Pekárna. Tato pozoruhodná jeskyně, která je dlouhá 64 metrů a pyšní se mohutným vstupem, je neobyčejně významnou lokalitou z hlediska archeologických nálezů, jež zde byly učiněny. Lidé zde žili už ve starší době kamenné, před 12 až 13 tisíci lety zde žila společnost lovců sobů.
Stovky a stovky nálezů rypadel, škrabadel či vrtaček z křišťálů či pazourků, nemluvě o hrotech kopí, jehlách s oušky či harpunách pro lov ryb z kostí zvířat a sobích parohů by samy o sobě stačily k prokázání výjimečnosti tohoto místa. Díky zmíněné kultuře lovců se dochovaly umělecké nálezy s neuvěřitelně realistickými rytinami zvířat, například pasoucích se koní, s různými symboly a značkami. Nalezena tady byla také venuše vyřezaná z mamutího klu.
V okolí jeskyně roste také řada ohrožených rostlin, včetně kriticky ohrožené okrotice červené.
Veškeré podrobnosti o historii této národní přírodní památky přiblíží návštěvníkům naučná stezka. Lokalitou také prochází řada turistických tras a cyklostezek. Okolí však nabízí i další zajímavá místa, můžete navštívit třeba PR Údolí Říčky, letovisko Hádek s možností koupání v blízké nádrži nebo Muchovu boudu u vodní nádrže Pod Hrádkem.
Vzdálenosti:
- Hostěnice - 1,5 km
- Ochoz u Brna - 1,8 km
- Brno - 7,5 km
První lidé žili v jeskyni Pekárna a okolo ní už ve starší době kamenné, tedy v paleolitu. Z období, kdy tady žili neandrtálci, pochází cenný nález oboustranného hrotu kopí zhotoveného z polodrahokamu záhněda.
Nejvýznamněji se však svým pobytem vepsali do historie jeskyně lidé z období před 13 až 12 000 lety př. n. l. Kultura magdalénienu neboli lovců sobů po sobě zanechala obrovské množství nálezů od předmětů denní potřeby až po umělecké exponáty. Těmi nejvýznamnějšími jsou vyobrazení vrytá do kostí, často třeba koňských, či parohů jiných zvířat, znázorňující pasoucí se koně, koňské hlavy, medvědy nebo souboj bizonů.
V jeskyni probíhala celá řada archeologických průzkumů. Od roku 1880 až do roku 1987 tady působili přední vědci, například Karel Absolon či Bohuslav Klíma.
Lokalita byla chráněna od roku 1933 jako státní přírodní rezervace a později jako národní přírodní památka.
Předmět ochrany
Jedná se o lokalitu geologického charakteru s významným archeologickým nalezištěm.
Geologie
Skalní masiv jeskyně Pekárny s mohutným vstupem je tvořen vápenci utvářenými v prvohorách, konkrétně ve svrchním devonu. Světlešedá hornina je doplněna štěrkopísky neznámého stáří. Jeskyně je dlouhá 64 metrů, na konci je zavalená, a tak se předpokládá, že její celková délka může být mnohem vyšší. Z tohoto důvodu byly uskutečněny pokusy o proražení závalu, všechny však byly neúspěšné. Obrovské množství archeologických nálezů dokazuje osídlení lidmi už před více než 50 tisíci lety.
Flóra
Z běžných druhů roste na území NPP Jeskyně Pekárna ostřice chlupatá, samorostlík klasnatý, bažanka vytrvalá a strdivka nicí. Vzácnějšími rostlinami jsou pak jarmanka větší, prvosenka vyšší a áron karpatský. Z ohrožených druhů zde lze pozorovat měsíčnici vytrvalou, kyčelnici devítilistou, vemeník dvoulistý a lilii zlatohlavou. Nejvzácnější rostlinou rostoucí na území památky je okrotice červená, která je na území ČR chráněna jako silně ohrožená.
Stromové patro je tvořeno habrem obecným, jasanem ztepilým, javorem klenem, bukem lesním, lípou velkolistou, smrkem ztepilým a místy rostoucím dubem zimním.
Fauna
Hmyz je zastoupen můrou osenicí šedonachovou. Nejvýznamnějším živočichem je tady však netopýr – vyskytuje se tu netopýr vodní, velký, ušatý, večerní a černý.
| Název správy | Správa CHKO Moravský kras |
| Adresa | Svitavská 29 |
| Město | Blansko |
| PSČ | 678 01 |
| Datum vyhlášení | 31. prosince 1933 |
| Rozloha území | 14 ha |
