Arboretum u plicního sanatoria v Jablunkově

Arboretum, které už je v současné době na seznamu kulturních památek, se pyšní kolem 500 druhy vzácných dřevin, především pak širokým sortimentem keřů a stromů mírného pásma. Dále zde naleznete různé stínomilné a podrostové trvalky a byliny.

Místo je doplněno o řadu zákoutí a odpočinkových ploch jako stvořených pro relaxaci všech příchozích, které jsou navíc doplněny o rybníčky a tůně. V neposlední řadě zde dominují říčky Lomná a Ošetnice, jež se zde setkávají a v délce 800 metrů protékají arboretem.

Sympatické vzezření parku dokreslují sochy Vincence Makovského a Jana Třísky. Zajímavostí je smrkové stromořadí nacházející se u vchodu do parku. Každý ze zde stojících smrků má díky odlišnému druhu jinou barvu.

Dříve byl park veřejnosti nepřístupný, v současné době je však zdarma volně přístupný. V jeho okolí se nachází spousta zajímavých míst, kam můžete při návštěvě tohoto kraje zavítat. Mezi ně patří například Muzeum Těšínska, kostel sv. Josefa s klášterem Alžbětinek, letní koupaliště Ameryka a v zimních měsících množství sjezdovek.

Dostupnost:

pěšky nebo na kole - 1 km z centra Jablunkova, 14km z Třince
autem - 14km z Třince, zaparkovat můžete přímo u sanatoria
autobusem - místní a příměstské autobusy, zastávka Jablunkov, sanatorium
vlakem - železniční stanice Bocanovice je od arboreta vzdálená 2 km

Více informací

První plány na výstavbu ústavu pro léčbu tuberkulózy a přilehlého parku pocházejí z roku 1924. Tehdy se jednalo o pozemek o rozloze 5,2 ha a budovu starého mlýna. Plány byly úspěšně schváleny a budova sanatoria pro léčbu plicních onemocnění byla otevřena už o rok později. Okamžitě se také začalo s rozšiřováním parku, v roce 1929 činila jeho výměra již přes 14 ha.

Později se opatrovatelem lokality stává Humanita pro zemi Moravskoslezskou. V roce 1935 došlo při modernizaci objektu také na vytvoření ukázkového parku na soutoku říčky Lomné a potoku Ošetnice. Mělo se jednat o takový park, ve kterém by se pacienti rádi procházeli a trávili tu svůj čas. Architektem úprav byl J. Rull a správcem (zahradníkem) parku se stal Ladislav Pavlacký.

Do realizace tohoto záměru byly investovány nemalé finanční prostředky, a tak se sanatorium mohlo k roku 1936 pyšnit parkem o rozloze více než 36 ha s 10 kilometry procházkových tras.

Během roku 1936 a 1937 vrcholila výsadba okrasných dřevin a dalších rostlin. Park jablunkovského sanatoria tak měl díky spolupráci s nejlepšími dendrologickými společnostmi a špičkami z oboru pověst skvěle vedeného arboreta s bohatou flórou. V roce 1938 se zde nacházelo okolo tisíce druhů dřevin, z toho 400 z rodiny jehličnanů.

Období druhé světové války znamenalo devastaci objektu a většinové části parku, neboť si zde Němci zřídili vojenský lazaret. Park zasáhla také ztráta asi sedmdesáti členů Humanity pro zemi Moravskoslezskou, kteří byli buď popraveni, nebo zemřeli v koncentračním táboře.

Areál byl pro pacienty znovu otevřen až roku 1946, avšak jednalo se pouze o jeho část. Od roku 1948 pak bylo sanatorium s parkem ve správě nejdříve Ústřední sociální pojišťovny, pak Ministerstva zdravotnictví, Krajského ústavu národního zdraví a poté se od roku 1960 stalo součástí Okresního ústavu národního zdraví ve Frýdku-Místku.

V 90. letech 20. století byly provedeny razantní úpravy podoby parku. Bylo vykáceno mnoho stromů. To vše ovšem proto, aby zde mohly být vytvořeny nové cestičky, zákoutí, lavičky a kryté přístřešky pro co nejpříjemnější pobyt všech návštěvníků. Navíc byly všechny botanické exempláře opatřeny informačními tabulkami s popisky.