Arboretum Bílá Lhota

Sbírku více než 300 druhů často vzácných sbírkových dřevin a trvalek najdeme v Bílé Lhotě, jen 10 km západně od Litovle. Tříhektarová zahrada leží na jednom z jižních svahů západní části Hornomoravského úvalu a daří se tu dřevinám z jihu Evropy, Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska i Sibiře. Další pochází z Kanady, USA či Mexika. Zahrada je bezbariérová a hostí řadu kulturních akcí i koncertů. Je oblíbeným místem pro konání svatebních obřadů.

783 21, Bílá Lhota

Telefon: +420 585 340 075
E-mail: arboretum@volny.cz
Web: http://www.arboretumbilalhota.cz/

Kostra arboreta se skládá většinou z dubů a různobarevných buků, z doplňkových dřevin tu uvidíte například cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. Seskupení stromů respektuje jejich nároky na živiny, lokální složení půdy i místní klima.

Najdete tu také mnoho vzácných a sbírkových dřevin, třeba japonské javory, vilíny a magnólie a mnoho dalších. U zajímavých druhů jsou umístěny popisky s bližšími informacemi.

Kolem značených cest v jižní části u zámku se v různých barvách také střídají keřovité tisy, túje, smrky a další druhy stromů. Spodní bylinné patro a keře, respektive jejich barvy, tvar, doba a druh květenství, pak dotváří celkový estetický dojem z krajiny vytvořené člověkem.

Arboretum patří Vlastivědnému muzeu v Olomouci, které se snaží o širší využití parku s loukami, skalkami i rybníkem, a tak zde pořádá mnoho různých kulturních i naučných akcí. Na počátku sezóny jsou to Jarní víkend v arboretu, Velikonoce v Arboretu Bílá Lhota, Ptačí slavnost jara, v závěru pak třeba Podzimní slavnost stromů. Z hudebníků tu vystoupili třeba Wabi Daněk či houslista Pavel Šporcl.

Můžete tu také využít publikaci s podrobnějšími informacemi o parku, zakoupit tu můžete i pohlednice či turistickou známku. Tištěného průvodce si lze zapůjčit, pro názornost a lepší orientaci je v hale instalován informační panel.

Na libovolném místě arboreta lze uzavřít občanský i církevní sňatek. Areál je zapsán jako chráněné území a národní přírodní památka.

Více informací

Zprávy o první zahradě u zdejší tvrze pochází z poloviny 15. století. Tehdy šlo o užitkovou kombinaci pěstování ovoce a zřejmě i zeleniny. Okrasné květinové zahrady se tu mohly objevit až během prvních přestaveb tvrze v 16. a 17. století, ale prokazatelně tehdy existovala nejstarší část dnešního arboreta – dubový hájek okolo jízdárny.

Největší rozkvět areál zaznamenal po roce 1870, kdy jej vlastnili statkáři Riedelové. Za jejich působení dostal park novou podobu ve smíšeném francouzsko-anglickém slohu a byl rozšířen. Francouzská část s letničkovými záhony a palmami v nádobách byla vybudována blíže kolem zámku. Stylově volnější anglická část využila vzrostlejší a vzdálenější dřeviny.

Velmi ceněná je dodnes práce Quido Riedela (1878–1946), který dobudoval významnou dendrologickou sbírku. Kromě toho roku 1898 vysadil ke staletým dubům další jedince a vysadil pod nimi do nové skalky jahodníky.

Za krutých zim ve 40. letech 20. století však většina stromů, mezi kterými byly jabloně, hrušně, švestky, třešně a další, bohužel pomrzla.

Po roce 1945 majetek Riedelovy rodiny propadl státu, přesněji správě místního národního výboru, který na jeho správu nestačil, a arboretum tak začalo pustnout. Tuzemské rostliny přerůstaly exotické, stromy byly zastíněny trvalkami a tráva přerostla do nepřijatelných rozměrů. Kromě toho došlo k přestěhování palem ze skleníků do chlévů, kde nepřežily, zatímco skleníky byly používány jako prádelna.

Postupně si však místní obyvatelé uvědomili hodnotu parku a začali o něj laicky pečovat. Po roce 1965 park převzalo do správy Vlastivědné muzeum v Olomouci a byla započata náročná obnova. Došlo k řadě dosadeb a k obohacení dendrologické sbírky. Kromě toho musely být odstraněny vzrostlé nálety dřevin, musel být obnoven systém cest, ploty atd.

Pro veřejnost byl park zpřístupněn pod názvem Arboretum v Bílé Lhotě v roce 1968. Roku 1969 byl park vyhlášen zvláště chráněným územím, v současnosti je zařazen do kategorie národní přírodní památka.