Z Tabulové hory nad vinařskou obcí Perná je výhled do všech stran – na sever až do Mikulova, jižně k Dolním Věstonicím jsou vidět vodní plochy Novomlýnských nádrží. Před několika lety tu Správa CHKO Pálava povolila paragliding.
Bradlo Tabulové hory (458,5 m n. m.) tvoří zvětralé jurské vápence vystupující na povrch v podobě skalních útvarů. Již v mladší době bronzové tu bývalo hradiště a tehdy došlo k odlesnění kopce. Od středověku se tu těžil vápenec v dodnes patrných lomech. Žijí zde společenstva u nás vzácných rostlin a hmyzu.
Z náhorní planiny hory vede červeně značená cesta k Růžovému vrchu, kde se nachází zřícenina gotického Sirotčího hrádku rodu Wehingenů z první poloviny 13. století. Pozůstatky strážního hradu, rozbořeného Švédy roku 1645, stojí na dvou strmých skalních útesech, které bývaly spojené lávkou. V rokli pod nimi je vstup do krasové jeskyně, která je sice přístupná, ale pro veřejnost uzavřená.
Jižně od Stolové hory leží přírodní památka Kočičí kámen. Jde v podstatě o svah s vystupujícími jurskými vápencovými skalkami, který je obklopený vinohrady a křovinatými remízky. Asi 300 metrů východně se nachází silnice mezi Klentnicí a Mikulovem.
Území rezervace leží v nadmořských výškách 380 až 459 metrů.
Rezervace byla založena roku 1951 v lokalitě Bavory, Perná a Klentnice. Tehdy zaujímala plochu zhruba 48 hektarů. Roku 2000 k ní byla připojena sousední rezervace Růžový vrch a přírodní památka Kočičí kámen. Dnes jde o souvisle chráněnou plochu o 109 hektarech.
Flóra
Celkem tu na hřebeni ze tří vrcholků roste 552 taxonů kvetoucích cévnatých rostlin, z toho 42 chráněných včetně orchideje vstavače vojenského. Sčítání druhů zde probíhalo mezi léty 1991 a 2005.
Fauna
Na Růžovém vrchu se daří známé kudlance nábožné, jednomu z mála druhů hmyzu, který dokáže vnímat celého člověka. Lokalita je známá též výskytem zkamenělin ulit měkkýšů, mořských korálů a hlavonožců.
Doma je tu zástupce teplomilného a typicky stepního dravého hmyzu ploskoroh pestrý. Dva páry černě a žlutě vzorovaných křídel používá k třepotavému letu, během něhož loví drobný hmyz, a dokonce se při něm i páří. Nápadná jsou jeho dlouhá tykadla s paličkami na konci, která jsou podobná motýlím. Jeho larvy dva roky leží na zemi a čekají na kořist, kterou stráví jako pavouci – vstříknou do ní trávící směs a obsah tělíčka vysají.
V rezervaci poletuje například i žahalka žlutá, až 2,5 cm velká černá vosa s dvěma žlutými pruhy na zadečku, která je vázaná na místní populaci brouků zlatohlávků. Doma je ve Středomoří a u nás se vyskytuje jen na jižní Moravě ve stepích a vátých píscích a sporadicky v Polabí. V dospělosti se sice věnuje pouze sběru nektaru, ale larvy k vývoji potřebují hmyzí maso. Samičky proto kladou vajíčka na larvy brouků. Po vylíhnutí žijí larvy nejdřív na povrchu hostitele, později do něj proniknou a sežerou zevnitř. Nejraději mají larvy našeho největšího a zlatozeleně opalizujícího brouka zlatohlávka skvostného, ale nepohrdnou ani chroustem.
| Název správy | Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno |
| Adresa | Kotlářská 51 |
| Město | Brno |
| PSČ | 602 00 |
| Datum vyhlášení | 25. června 1951 |
| Rozloha území | 48,27 ha |
