Území rezervace leží v nadmořských výškách od 660 do 1120 metrů, které určují skladbu rostlin a živočichů. Na každých 100 metrů výšky tu klesá průměrná roční teplota o 0,5 až 1 °C a stoupá množství ročních srážek. Na vrcholu průměrná teplota nepřesahuje 4 °C a ročně zde napadne kolem 1315 mm srážek. Sníh se zde drží 150 až 180 dní v roce a můžete zde nalézt stopy rysa, medvěda i vlka.
Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestrá lesní společenstva a esteticky mimořádně působivé louky a pastviny.
Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jeskyně a jevy na hřebeni Radhošť – Pustevny. Ostatně beskydský pseudokras z pískovců patří k největším na světě. Rozrušené bloky pískovců sjížděly při střídání ledových a meziledových dob do údolí. Sesuvem odtržených vrstev po poddajných vrstvách jílovce a ledu vznikaly systémy puklinových chodeb i větší dutiny. Mnohé z nich nemají vyústění na povrch.
Nejrozsáhlejší jeskyní je Cyrilka na Pustevnách s délkou 370 metrů. Jeskyně sloužily pastevcům jako chladné sklepy pro výrobky z ovčího mléka a v čase rebelií jako úkryty. Jsou nebezpečné a nepřístupné kvůli neustálému pohybu skal a na ochranu zimujících až šesti druhů netopýrů.
Kaple sv. Cyrila a Metoděje na vrcholu byla postavena v letech 1896 až 1898. Kříž u kaple pochází z roku 1805 a sousoší sv. Cyrila a Metoděje je z roku 1931. Poblíž najdete služebnu Horské služby a hotel Radegast.
Častým a pro návštěvníky středisek ve vyšších polohách vítaným jevem jsou zimní teplotní inverze, kdy se těžší chladný vzduchu akumuluje v údolích a kotlinách. Na hřebenech hor svítí slunce a turisté nabírají bronz, zatímco v údolích vládne mrazivé šedo.
V roce 1955 byly vyhlášeny za rezervaci dvě oddělené části nejstarších porostů Radhošť I a II o rozloze téměř 75 ha. Roku 1989 byly propojeny v jeden celek a plocha byla rozšířena na současnou výměru téměř 145 ha.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany jsou původní lesní společenstva smrčin a bučin s příměsí jeřábu a javoru. Vrcholovou oblast pokrývají louky, ze kterých je vynikající výhled. Roku 1930 sem byla vysazena nepůvodní kosodřevina.
Flóra
Porost kapradinových smrčin v nejvyšších partiích mívá jednostranné (vlajkové) koruny a zakrslý vzrůst, kmeny často zlomené nebo vyvrácené. V bylinném patru roste nápadný mléčivec alpský. Navazující bukové porosty jsou staré přes 180 let a mají charakter přirozených lesů. Zhruba o 70 let mladší je kmenová bukovina ve střední a východní části rezervace. V kamenitých půdách a okolí horských toků pak převládá javor, a to v lesích suťového a roklinového charakteru.
Fauna
Ze živočichů tu sídlí i větší šelmy. Například populace rysa ostrovida, který ostatně znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, nebo medvědi hnědí, zaznamenávaní v rezervaci každoročně od roku 1973 včetně několika přezimování. Kromě nich sem přicházejí i vlci, kterých je v severovýchodních Beskydech stálá populace do pěti kusů. Podle pozorování však vyvádějí vlčata.
Z méně nápadných druhů lze pozorovat holuba doupňáka, žlunu šedou, strakapouda bělohřbetého, lejska malého a bělokrkého, krkavce velkého, ořešníka kropenatého, kosa horského, ještěrku živorodou nebo zmiji obecnou. V dutinách stromů hnízdí kulíšek nejmenší.
| Název správy | Správa CHKO Beskydy |
| Adresa | Nádražní 36 |
| Město | Rožnov pod Radhoštěm |
| PSČ | 756 61 |
| Datum vyhlášení | 30. ledna 1989 |
| Rozloha území | 144,93 ha |
