Zámek Volanice

Před rokem 1757 koupil Volanice jako samostatný statek Bernard Zumsande ze Sendberku. Jedním z dalších majitelů Volanice byl Tobiáš Grätzel Gränzenteina, který dal kolem roku 1780 vybudovat při dvoře barokní zámek.

K jeho stavbě bylo použito materiálu ze zbořeného jezuitského zámku v nedaleké Sběři. Odtud pochází též karyatidy nesoucí průčelní balkón. Zámek se v téměř původní podobě zachoval dodnes.

Gränzensteinové vlastnili Volanice až do roku 1841, kdy je koupil Jan Urfuss. Ten prodal roku 1870 volanický velkostatek, čítající stávající dvůr, Nový dvůr a samotu Patřín (myslivna), majiteli Vysokého Veselí knížeti Karlu Paarovi. V zámku byla po r. 1870 umístěna správa dvora a byty úřadníků.

Po roce 1918 byl velkostatek zabrán Státním pozemkový úřadem a posléze po částech rozprodán. Zámek a stávající dvůr v roce 1923 zakoupil vysloužilý kapitán ruských legií Otta Drábek, Nový dvůr Josef Kučera a zbytek byl rozprodán místním a případným zájemcům.

Po roce 1949 se zámek se statkem stal majetkem státu. Postupně se v jeho správě vystřídalo několik zemědělských podniků. Do roku 1997 byl užíván JZD Volanice. Prostory zámku byly využívány jako kanceláře zemědělského družstva, byty zaměstnanců a závodní kuchyně.

V současné době je zámek majetkem obce Volanice.

Pro veřejnost není přístupný.