Zámek Třebešice - Kultura.cz

Popis místa

Mezi Benešovem, Vlašimí a Divišovem se nachází malá obec Třebešice. Zde naleznete venkovský barokní zámeček. Třebešický zámek je velmi cennou kulturní památkou českého venkova. Jsou v něm dochované konstrukce starší renesanční tvrze, a tak lze na památce dokumentovat postupný rozvoj panských sídel majitelů vesnice a statku. Od roku 2009 probíhá rozsáhlá rekonstrukce zámku, parku i přilehlých budov a objekt tak není v současnosti veřejnosti přístupný.

257 26, Třebešice
Telefon: Nevyplněno
E-mail:
Web: http://www.zamektrebesice.cz/cs/

Naplánovat trasu

Zámecký areál se rozkládá na celkové ploše 4 ha a nachází se na severozápadním okraji obce Třebešice. Tvoří jej dvoukřídlý barokní zámek a špýchar (budova na uskladňování obilí), bývalý lihovar, pivovar, klasicistní konírna zámecký ovocný sad a park. Historie zámku sahá až do 13. století, kdy na jeho místě stála tvrz.

V 2. pol. 16. stol. si tvrz přestavěli na renesanční sídlo Záhorové ze Záhoří. Od konce 16. století vystřídalo panství několik majitelů, za nichž byl zámek ve 2. pol 17. století upraven do barokní podoby až byl nakonec roku 1752 prodán Emauzskému klášteru v Praze. Ten vlastnil zámek až do r. 1924. Tehdy jej koupila rodina Šestákova, která byla však v 50. letech vystěhována a zámek pak užívalo pro své účely místní zemědělské družstvo.

Třebešický zámek je významnou památkou panské venkovské architektury zapsanou v rejstříku památek pod rejstříkovým číslem 15015/2-200. Současně je zapsán v rejstříku ohrožených památek.

A je významnou kulturní památkou zapsanou v rejstříku památek pod rejstříkovým číslem 15015/2-200. Současně je zapsán v rejstříku ohrožených památek.

Více informací

Podle farní kroniky stávala v 13. stol. v místech, kde se dnes říká "V ohradách", tvrz Třebešice, na vršku proti ní další tvrz Debrník a nedaleko dnešní kostel Všech svatých, jehož kruhová románská apsida potvrzuje značnou starobylost. Zakladatelé byly Valkoun, Jan a Jaroslav, vladykové usedlí na Třebešicích. V době husitské se osadníci přidrželi kalicha.

V polovině 15. stol. zdejší ratíř Valkoun z Třebešic se svými zbrojnoši pomáhal Jiřímu z Poděbrad dobývat Prahu. Brzy nato však zdejší rod vymírá, takže r. 1544 dal do obnovených Zemských desek vložit své dědictví rytíř Václav Záhora ze Záhoří. V Třebešicích to byla tvrz, poplužní dvůr a ves. V Debrníku pak dva kmetcí dvory a kostelní podací právo. Asi v této době opustili Záhorové starou tvrz v Debrníku a vystavěli si nové sídlo blíže kostelu. Tento kostel i zámek nazvali Třebešice a jméno Debrník upadlo v zapomenutí.

Z r. 1599 je záznam o koupi panství rytířem Václavem Věžníkem z Věžníka. R. 1651 prodávají Věžníkové Třebešice rytíři Tomáši Sohierovi z Windmühle. V roce 1704 získala zámek Judita Alžběta hraběnka z Götzu, manželka Jana Maxmiliána hraběte z Götzu. V roce 1752 prodala Marie Barbora z Roggendorfu, rozená z Götzu, zámek Emauzskému klášteru v Praze. Klášter byl vlastníkem zámku až do roku 1924,místní JZD kdy jej koupil pan František Šesták. Po násilném vystěhování rodiny Šestákovy v 50. letech užívalo zámek JZD.

Zámecký park se v Třebešicích prakticky nedochoval. Prostor za zámkem byl vždy využíván jako pastvina a ovocný sad. Ve dvacátém století byly sporadicky vysázeny okrasné dřeviny bez jakéhokoliv kompozičního záměru. V současnosti je zamokřená část za zámkem zarostlá náletovými dřevinami, ostatní plochy jsou lemovány přestárlým sadem a kulisou mladých dřevin původního společenstva. Na severním okraji sporadická výsadba jehličňanů - pozůstatek dílčí úpravy z 20. stol. Na východě je přirozená roklina v místě původní vodoteče se dvěma rybníky. V létě 2011 započala obnova třebešického zámeckého parku.

Zámek Třebešice prochází v současné době dlouhodobou rekonstrukcí a je veřejnosti nepřístupný.

Podobná místa