Vodní nádrž Křižanovice I

Po katastrofální povodni v roce 1880 se podařilo v roce 1903 prosadit do Generálního programu upravování řek v Království českém také výstavbu přehrad nad obcí Hamry, u Seče a pod Křižanovicemi.

Pro omezené finanční prostředky byla v letech 1907 – 1912 vybudována pouze jedna z nich, a to Hamry na horním toku Chrudimky, díky níchž se vylepšily průtoky v době sucha, ale prostor nádrže nestačil k uspokojivému zadržení velkých vod. Proto byla v letech 1924 – 1935 na středním toku Chrudimky vybudována další nádrž, Seč, jejímž hlavním úkolem byla právě ochrana území podél Chrudimky před velkými vodami. Její výstavbou skutečně došlo k podstatnému zlepšení průtokových poměrů.

Minimální průtok mohl být zajištěn až do výše 1,6 m3/s a retenční objem nádrže byl dostatečně velký.

Z tohoto důvodu řešení nádrže Křižanovice, stavěné až po druhé světové válce, mohlo být zaměřeno téměř výhradně na využití vodní energie ve špičkové vodní elektrárně u obce Práčov a vodní elektrárně u vyrovnávací nádrže nad obcí Svídnice. Nádrž nemá ochranný prostor.

V 60. letech, kdy nastal kritický nedostatek pitné vody, bylo rozhodnuto o využití akumulované vody také k zásobování Chrudimska a Pardubicka pitnou vodou.

Celé vodní dílo Křižanovice včetně dvou vodních elektráren a vyrovnávací nádrže bylo postaveno v letech 1947 –1953. Prováděcí projekt vodního díla zpracovaly Československé stavební závody n.p. – Stavoprojekt, Vodní stavby Praha. Stavbu prováděly n. p. Konstruktiva a n. p. Vodostavba Praha, dodavatelem technologického zařízení byly ČKD Blansko, VŽKG Ostrava a ČKD Praha.