342 01, Rabí
Telefon:
+420 376 596 171
E-mail:
info@hradrabi.cz
Web:
http://www.hrad-rabi.eu
Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina, jež se může pyšnit jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě.
Přijeďte navštívit sídlo jednoho z nejmocnějších rodů pozdně gotických Čech, pánů z Rýzmberka.
Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě strážní obytné věže. Hrad byl postaven na příhodném místě. Předpokládá se, že jeho úkolem bylo chránit obchodní cestu spojující města Sušice a Horažďovice a také značně bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy.
O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Podle nejnovějšího předpokladu historiků byl hrad založen pravděpodobně německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů, protože území Sušicka patřilo od roku 1124 do roku 1273 Bavorsku. Koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v této době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, obývali páni z Velhartic.
Do psaných dějin vstupuje Rabí až mnohem později, roku 1380, kdy majiteli zdejšího území byli již Rýzmberkové. Rod Švihovských z Rýzemberka získal hrad koupí nebo prostřednictvím příbuzenských vztahů od pánů z Velhartic kolem poloviny 14. století. Na přelomu 14.století a 15. století byl hrad přestavěn a opevněn a patřil k nejpevnějším v Čechách. Stalo se tak pravděpodobně v důsledku bojů mezi stoupenci krále Václava IV. a členy panské jednoty, k nimž patřil i tehdejší majitel hradu Břeněk Švihovský z Rýzmberka.
V roce 1407 získal Rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako politický činitel a později i jako odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla, a to v roce 1420 a 1421. Při druhém obléhání byl před branami hradu vážně zraněn v oblasti pravého oka vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Právě se ztrátou Žižkova oka je hrad dodnes spojován.
Po smrti Jana z Rýzmberka připadlo Rabí Vilému mladšímu z Rýzmberka a později jeho synovci Půtovi II. Švihovskému z Rýzmberka, který se díky svému nesmírnému bohatství a vlivnému postavení (působil na postu nejvyššího zemského soudce) zasloužil o nebývalý stavební rozmach objektu. Přestavba probíhala pravděpodobně za účasti předního architekta Benedikta Rejta. Hradní areál byl obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělových bašt. Půtovi synové, kteří vlastnili Rabí od roku 1504, se však velmi zadlužili a byli nuceni rodinné jmění postupně rozprodat. V roce 1548 přišlo na řadu Rabí.
V následujícím období hrad střídá majitele – Jindřich Kurcpach z Trachenberka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka. V roce 1570 jej získává Adam Chanovský z Dlouhé Vsi, jehož rod si jej podržel ve svém vlastnictví do prvního desetiletí 18. století. Tehdy přešel objekt, (již značně zpustlý v důsledku hospodaření posledních majitelů a těžkému období třicetileté války) do majetku šlechtického rodu Lamberků.
Okolo roku 1710 konečnou zkázu hradního areálu dokonal požár a také fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako snadný zdroj stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí.
Lamberkové zříceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Spolek přistoupil k náročným záchranným pracím a k nákladné stavební rekonstrukci části hradního areálu. Právě jeho aktivitám vděčíme za to, že zůstal hrad zachován do dnešních dní.
Otvírací dny | Čas | |
Duben | So + Ne | 10:00 - 16:00 |
Květen | Út - Ne | 9:00 - 16:00 |
Červen | Út - Ne | 9:00 - 17:00 |
Červenec | Út - Ne | 9:00 - 17:00 |
Srpen | Út - Ne | 9:00 - 17:00 |
Září | Út - Ne | 9:00 - 16:00 |
Říjen | So + Ne | 10:00 - 16:00 |
-
Bouzov, 783 25, Bouzov
-
Polesí, 687 08, Buchlovice
-
Houska, 472 01, Houska
-
Janův hrad, 691 45, Podivín