Zámek Zelená Hora

Zelená hora byla významný centrem už od dob Keltů. První zmínka o opevněném sídle na Zelené hoře však pochází z první poloviny 13. století. V 15. století už zde stojí hrad, který je v 17. století přestavěn Václavem Vojtěchem ze Šternberka v barokním stylu.

Po rodu Šternberků vlastnil panství rod Martiniců a po nich rod Colloredo-Mansfeldů, za jejichž panování byl nalezen údajný Rukopis zelenohorský. Na konci 19. století, za vlastnictví Vilemíny z Auerspergu, se zámku dostalo neoklasicistní podoby. Její syn pak tady hned na počátku 20. století hostil několik významných osobností, mezi nimiž byl například František Ferdinand d'Este či americký milionář Gordon Bennet. Roku 1911 byl na zámek zaveden telefon a byly vybudovány koupelny. Tímto zásahem zámek však spíš utrpěl.

Na podzim roku 1931 kupují zámek manželé Plavcovi, kteří jej vlastní jen do roku 1938. Zámek narychlo prodávají, prodej samotný však nikdy nevešel v platnost, a tak byl objekt konfiskován. Od té doby byl používán nejprve za války německou armádou, poté americkými jednotkami. Později zde sídlily pomocné technické prapory a technické prapory, ale armáda zde zůstala i po zrušení těchto útvarů až do roku 1990. Zámek tak více než šest desítek let chátral.

Roku 1992 převzala jeho správu obec Klášter, která začala s rozsáhlou rekonstrukcí. Od léta roku 2010 má objekt pronajatý francouzská společnost CCEC. Zámek je otevřen veřejnosti jen při zvláštních příležitostech.

V součastnosti je zámek pro veřejnost uzavřen.