Zámek Úlice - Kultura.cz

Popis místa

Zámek Úlice v Plzeňském kraji vznikl na místě staré tvrze pravděpodobně v druhé polovině 18. století. Trojkřídlý barokní zámek s mansardovou střechou byl postavený v roce 1760 – 1770. Na hřebeni mansardové střechy se nachází věžička krytá cibulovitou bání. K zámku patří rozsáhlý anglický park a společně se zámkem je v majetku dědiců posledního vlastníka Ing. Pavla Macenauera. V zámku sídlilo JZD, v současné době je veřejnosti nepřístupný.

Úlice, 330 33, Úlice
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

Trojkřídlá budova zámku s mansardovou střechou a osmibokou hodinovou věžičkou krytou bání byla v průběhu 20. století několikrát upravována, zejména v interiérech. K zámku patřil také rozsáhlý anglický park.

Kromě zámku můžete také obdivovat kapli sv. Vavřince či kostel Nejsvětější Trojice. Území protínají cyklotrasy a rozsáhlé lesní porosty, které lákají k procházkám i houbaření.

Kaple sv. Vavřince v Úlicích představuje vzácný typ pozdně renesančního venkovského kostelíka z počátku 17. století. Zajímavá jsou Boží muka z 2. poloviny 18. století – na toskánském žulovém sloupku tepaný železný kříž, poblíž kaple.

Kostel Nejsvětější Trojice v Jezné s renesančními náhrobky pánů Úlických z Plešnic je barokně přestavěný v 60. letech 18. století.

Více informací

Úmonín se zmiňuje prvně roku 1289 v souvislosti s Janem z Úmonína. Zdejší tvrz se zde připomíná až roku 1411, kdy zde sedí Zdislav ze Lhoty. O něm víme jen to, že umírá roku 1415. Další známý majitel je až počátkem 15. století Jiří Háša z Újezda. Když ten roku 1540 umírá, dědí ves z tvrzí jeho dcera Magdalena, která se pak vdává za Jana staršího Salavu z Lípy.

Salavové v druhé polovině 16. století nechávají tvrz rozšířit přestavět v renesančním slohu. Úmonín drží až do roku 1624. Dalším známým majitelem je od roku 1661 hejtman malešovského panství Tomáš Ferdinand Popovský ze Scharfenbachu. Ten renesanční tvrz nechává v letech 1684 – 1686 přestavět na ranně barokní zámek. Tomáš Ferdinand umírá roku 1686.

Opět se zde střídá celá řada majitelů. Byli mezi nimi např. Jindřich Karel Ostein, Karel Jáchym Breda a od roku 1746 jezuitská kolej v Kutné Hoře, která jej připojila ke svému křesetickému statku. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 připadl zámek náboženskému fondu. Zámek zůstává pustý až do roku 1813, kdy zde byla umístěna vojenská nemocnice.

Lepších časů se zámek dočkal až roku 1824, kdy jej koupil Jan František Svoboda. Ten se na zámku usazuje a zakládá u zámku park a zahradu. V roce 1865 zámek dědí jeho vnučka Johanka, která se vdává za Kristiána barona ze Schäfferů, který dává zámek přestavět roku 1870 v pseudorenesančním stylu.

Po roce 1949 zámek přechází do majetku státu. Je v něm umístěno MNV, byty a knihovna. Dnes je zámek opět v soukromých rukou a nedávno prošel celkovou rekonstrukcí.

Hášové z Újezda

Salavové z Lípy

Zámek není veřejnosti přístupný.

Podobná místa