Starý Czerninský zámek v Chudenicích

U Černínského zámku, 339 01, Chudenice, Tel.: +420 724 007 576, StaryZamekChudenice@email.cz
Chudenice/Památky - Chudenice


Popis místa
Starý czerninský zámek je jednou z dominant Chudenic a nejstarším rodovým sídlem významného českého rodu Czernínů z Chudenic, který je připomínán již ve 13. století. Starý zámek na náměstí byl z původní gotické trvze přestavěn v 16. století renesančně a v 18. století upraven barokně.

U Černínského zámku, 339 01, Chudenice
Telefon: +420 724 007 576
E-mail: StaryZamekChudenice@email.cz
Web: http://chudenice.klatovsko.cz

Naplánovat trasu

Na zámku je stála expozice historie rodu Czerninů, umístěná ve 14 zámeckých místnostech vybavených nábytkem a předměty dochovanými po Czerninech z Chudenic. Dále je zde k vidění nábytek a prvotisky knih, dochovaných po Josefu Dobrovském, který v Chudenicích rád pobýval, jako dlouholetý přítel Eugena I. hraběte Czernina a jako vychovatel jeho dětí.

V přízemí zámku je muzejní expozice, věnována historii Chudenic a významným osobnostem, spojeným s Chudenicemi. Je zde například rodná síň Jaroslava Kvapila, autora libreta k Dvořákově opeře Rusalka. Dále pak expozice světoznámého entomologa, také chudenického rodáka prof. Jana Roubala, expozice řemesel, archeologie a další.

 

O zámecké Černé kuchyni se říká, že zde vzniklo rodové jméno Czerninů - Černínů. Podle pověsti pán chudenické tvrze Drslavic rozhněval českého krále, a ten vyslal do Chudenic vojsko, aby zpupného muže potrestalo. Vojáci svůj rozkaz plnili až příliš svědomitě a komu se nepodařilo prchnout do lesů, byl zavražděn. Stará chůva stačila na poslední chvíli schovat malinkého dědice tvrze do komína krbu v černé kuchyni, a tak ho zachránila před jistou smrtí. Když se těch pár šťastlivců vrátilo zpátky na tvrz, s hrůzou shledalo, že jsou všichni po smrti. Pak je ale vyrušil pláč malého miminka a v komíně našli synka svého mrtvého pána. Ze samé radosti jeden ze služebníků pravil: "Joj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl."

Po čase z miminka vyrostl mladý muž, kterého si král velmi oblíbil. A jak šla krajem pověst o jeho osudu, tak se z černého stal Czernin a z chuděnce Chudenice. Mladý pán se sám začal nazývat Czerninem z Chudenic. Ale zpět k historii - roku 1564 získal tvrz s obcí při dělení czerninského majetku Humprecht Czernin, který staré rodové sídlo nechal na konci 16. století renesančně upravit. Zámek se dočkal poslední úpravy, která mu dala dnešní vzhled roku 1776, kdy jej přestavěl architekt Carl Balling na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina.

Ves Chudenice je doložena poprvé v r. 1291, kdy ji držel Drslav z Chudenic z rodu Černínů, připomínaného již na sklonku 12. století. Černínové z Chudenic drželi chudenické panství, po r. 1848 velkostatek, nepřetržitě až do r. 1945. Kdy byla v Chudenicích postavena tvrz, není známo, i když se tak stalo snad již v první polovině 14. století. Při dělení chudenického panství mezi Černínovy syny Černína a Jana v r. 1380 se však ve vsi připomíná jen kostel a dvůr. První zpráva o tvrzi je až z r. 1564, a to v zápise o rozdělení majetku mezi Jana a Humprechta Černíny z Chudenic. Chudenice tehdy získal Humprecht, který povýšil dosavadní ves r. 1592 na městečko, které se postupně stalo střediskem rozsáhlého panství, k němuž v polovině 17. století náleželo městečko Chudenice a 12 vesnic.

O starším vývoji chudenické tvrze se zprávy nedochovaly a jenom popis z r. 1603 uvádí, že byla „dobře od kamene vystavěná”. Jednalo se však tehdy již spíš o renesanční zámek, postavený na místě někdejší tvrze, která měla již tehdy obdélníkový půdorys a na narožích byla zpevněna baštami. Tak vypadal chudenický zámek podle popisu pořízeného r. 1663 při dělení chudenického panství mezi syny Děpolta z Chudenic, Jana Heřmana a Františka Maxmiliána Černíny, kteří si rozdělili i zámek. Půdorys zámku zachycuje plán z r. 1707, kdy se o něm píše jako o značně sešlém. Měl být proto opraven a přeměněn na byty pro panské úředníky. Tento záměr totiž souvisel s majetkovým vývojem chudenického panství, které od r. 1666 držel Jan Heřman Černín, který získal i polovinu Františka Maxmiliána. Panství bylo tehdy značně zadluženo, a proto byl r. 1678 proveden jeho soudní odhad. Aby tento majetek, s nímž byli spjati nejstarší členové rodu, se nedostal do držení jiného majitele, vyplatil panství Humprecht Jan Černín z nedrahovické větve rodu, která měla své rodové sídlo v Jindřichově Hradci a palác v Praze na Hradčanech. Kromě toho měli tehdy Černínové letní sídlo v nedaleké Chocomyšli a později v zámku v Lázni u Chudenic.

R. 1776 byl chudenický zámek přestavěn podle plánů stavitele Karla Ballinga a upraveno jeho průčelí do nynější podoby. V zámku bydleli úředníci rozsáhlého chudenického panství, k němuž byly r. 1720 na žádost Františka Josefa Černína z Chudenic připojeny panství a statky Švihov, Poleň, Srbice, Únějovice, Kanice, Osvračín, Dobříkov, Mezholezy, Dlažov, Spůle, Slavíkovice, Malá Buková a Smržovice. I když v následujících letech byly některé statky odprodávány, přesto v polovině 19. století náležela k panství dvě městečka (Chudenice a Švihov) a 45 vesnic.

Dnes je zámek jednopatrová budova bez architektonického významu a jenom jeho půdorys zachovává původní podobu někdejší tvrze. Na průčelním traktu jsou ploché rizality s nízkými trojúhelníkovými štíty, střecha je mansardová. V jeho levé části je průjezd do zámeckého dvora, v jehož severovýchodní části se zachovala část původní tvrze s baštami. Z pozdějších renesančních interiérů se dochoval v prvním patře zejména takzvaný andělský pokoj s černou kuchyní nad branou.

  Otvírací dny Čas
Duben So + Ne 9:00 - 17:00
Květen So + Ne 9:00 - 17:00
Červen Út - Ne 9:00 - 18:00
Červenec Út - Ne 9:00 - 18:00
Srpen Út - Ne 9:00 - 18:00
Září So + Ne 9:00 - 17:00
Říjen So + Ne 9:00 - 17:00


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz