Zámek Sedlec

Na počátku byla ves jména Sedlec. Patřila jakémusi šlechtici Miroslavovi, který zde založil v roce 1142 cisterciácký klášter. Miroslav pak celou ves cisterciákům odkázal. První klášterní budovy a kostel byly postaveny v románském slohu, později přestavěny ve stylu gotickém, někdy v letech 1280 - 1320.

Pak přišlo období husitských válek. Do Sedlce přitáhl v dubnu 1421 Jan Žižka z Trocnova s husitským vojskem. Přepadli klášter, dobyli ho a vypálili, přičemž povraždili několik set mnichů nejen ze Sedlce, ale také kartuziány z pražského Smíchova, kteří se zde skrývali.

Klášter i s kostelem byl zničen. Po ukončení husitských válek sice došlo k obnově kláštera a přilehlých budov, ale teprve na přelomu 17. a 18. století se znovu zaskvěla monumentální stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, tentokrát ve stylu gotizujícího baroka z rukou Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

V polovině 18. století byl postaven nový barokní konvent – sál určený ke shromažďování mnichů, a obydlí laiků bylo přebudováno na proboštství. Po dvaceti letech od dostavby byl klášter zrušen a jeho majetek přešel na náboženský fond.

Na konci druhého desetiletí 19. století získávají koupí do svých rukou tyto nemovitosti spolu s celým sedleckým panstvím Schwarzenbergové. Bedřich Karel ze Schwarzenberga nechává v roce 1820 přebudovat budovu proboštství na zámek. Gotické prvky jsou potlačeny a nová zámecká stavba získává podobu klasicistního paláce. Na jeho nádvoří však nikdy nepřijíždějí vzácní hosté na vyhlášené plesy.

Tento Schwarzenbergský nemovitý majetek slouží jen jako na první pohled okázala budova, která však v sobě skrývá pouze kanceláře a byty panských úředníků. Schwarzenbergové Sedlecký zámek vlastnili až do roku 1945, kdy se ho ujal stát. Ten v něm zřídil kanceláře státního statku a o jeho údržbu se příliš nestaral.

V roce 1993 získal v rámci restitučních pohledávek schwarzenbergský majetek zpět jeden z posledních významných potomků slavného rodu Karel Schwarzenberg.

Jde o celek převážně jednopatrových budov postavených kolem téměř čtvercového nádvoří. Jednotlivé části jsou různého stáří, a tak oko odborníka zde najde stavební vývoj od gotiky až po klasicismus. Nejnápadnější je klasicistní průčelí, ale zachovaly se i gotické portálky, součást původní barokní fary, a pozůstatky dvojlodního kostela svatého Filipa a Jakuba.

Nemovitou kulturní památkou je celý areál od 3.5.1958.

Památka je ponechána bez využití a bez základní údržby. Přes dílčí práce je její stav nadále alarmující a je třeba urychleně stavby opravovat ve velkém rozsahu, což se však neděje. Celá plocha zámku s hospodářským dvorem je pouze obehnaná plechovým plotem a zajištěna proti volnému vstupu.