Zámek Přerov nad Labem

Popis místa

Dvoupatrový renesanční zámek Přerov nad Labem leží ve stejnojmenné středočeské obci. Nejvýznamnějším majitelem byl Habsburk Ludvík Salvátor, který v jeho sousedství založil nejstarší etnografické muzeum v českých zemích. Zámek je obehnán vodním příkopem, přes který vede klenutý kamenný most. V jeho přízemí se nachází kaple sv. Salvátora. Bohužel, zámek je dlouhodobě nepřístupný veřejnosti a momentálně je na prodej.

289 16, Přerov nad Labem
Telefon: +420 325 565 274
E-mail: obecni.urad@prerovnl.cz
Web: http://www.prerovnl.cz/kultura/zamek-v-prerove-nad-labem

Naplánovat trasu

Přerovský zámek je dvoupatrová stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Do současnosti se zachovalo jihovýchodní křídlo. Nad schodištěm je osmiboká věž se stanovou střechou. Zámek je obehnán vodním příkopem, přes který vede klenutý kamenný most. V přízemí je kaple sv. Salvátora a v prvním patře rytířský sál s velkým krbem. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renezanční sloupy a výklenky.

Zámek je veřejnosti nepřístupný, momentálně je vypsáno výběrové řízení na jeho prodej.

Zámek dnešňí podoby byl postaven kolem roku 1380 jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Budova však nebyla kompletně dostavěna z finančních důvodů. Nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek a Petr z Trkova měli za úkol stavbu dostavit, opravit a zachovat.

V zámku se vystřídalo mnoho vážených majitelů. Patřil mezi ně například císař Zikmund, nejvyšší hofmistr Jindřich ze Stráže, nejvyšší soudce českého království Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, nejvyšší český kancléř Jan ze Šelmberka a nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka.

Právě Jindřich ze Šalmberka prodal zámek v roce 1524 spojeným pražským obcím. Těm byl po konfickaci obecního majetku stavovském povstání zabaven.

Zásadní rekonstrukce a přestavba na renesanční zámek proběhla v druhé polovině 16. století. Stavbu postupně prováděli Bonifác Wolmut, Matteo Borgorelli a Ettore de Vaccani. V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na severním nároží západní stěny.

V roce 1632 připojuje Ferdinand II. Štýrský Přerov k brandýskému panství. V roce 1639 švédští vojáci vypálili a pobořili severozápadní kŕídlo zámku. Po třicetileté válce zámek několik desítek let chátral.

Roku 1860 Přerov koupil toskánský velkovévoda Leopold II., po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Díky němu byl zámek obnoven do původní podoby ze 16. století. V sousedství zámku Ludvík koupil Staročeskou chalupu, ve které vytvořil první etnografické muzeum v českých zemích.

Po smrti Ludvíka zámek koupil František Josef I., po něm ho zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. V jeho rukách vydržel pouhé 2 roky. V roce 1918 byla totiž budova zámku zkonfiskována československým státem. Během 2. světové války koupil zámek německý lékař Faifar, který zde chtěl vybudovat vodoléčebné sanatorium. Tento nápad však nikdy neuskutečnil.

Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy. V 60. letech zámek získal Československý rozhlas, který jej zrekonstruoval a poté vyuźíval jako archiv hudebních nahrávek, a toaž do roku 2006.

Od té doby je zámek nevyužíván, veřejnosti je nepřístupný.

Zámek je na prodej.

Zámek je dlouhodobě nepřístupný veřejnosti.

Podobná místa