Státní zámek Náměšť nad Oslavou

Zámek, 675 71, Náměšť nad Oslavou, Tel.: +420 568 620 319, namest@npu.cz
Náměšť nad Oslavou/Památky - Náměšť nad Oslavou


Popis místa
Renesanční stavba na místě středověkého hradu se zapsala do dějin hudby 18. a 19. století. Kulturní a ekonomický rozkvět regionu byl poznamenán bohatým kulturním životem, jehož centrum bylo právě na náměšťském zámku. Rod Žerotínů, který stojí za současnou architektonickou podobu zámku, však nemá s českými Žerotíny nic společného.

Zámek, 675 71, Náměšť nad Oslavou
Telefon: +420 568 620 319
E-mail: namest@npu.cz
Web: http://www.zamek-namest.cz

Naplánovat trasu

Volně přístupné parky a zahrady jsou ideálním místem pro odpočinek s řadou cenných stromů a dřevin, okolí zámku zve k vycházkám, ale nabízí i delší turistické trasy bývalou zámeckou oborou či malebným údolím řeky Oslavy.

Významná renesanční stavba, pod kterou jsou historicky podepsáni Žerotínové, vznikla jako středověký hrad někdy kolem 13. století. Ze stejné doby pochází i první písemná zmínka o osídlení místa.

Původní gotický hrad patřil pánům z Lomnice a dochovala se z něj jen obranná válcová věž a zbytky hradebního zdiva.

V období 14. a 15. století panství vystřídalo několik majitelů, ale v druhé polovině 15. století se hrad vrací ke svým původním vlastníkům, rodu Lomnických. Později se majetek dostává sňatkem do držení Žerotínů, kteří však nejsou nijak spjati s českými Žerotíny – jedná se o moravský rod, který byl do panského stavu povýšen v druhé polovině 15. století.

Název moravského rodu, který stál u rozvoje zámku v Náměšti nad Oslavou, pocházel z původního Zierotin, což byl název obce na Olomoucku. Český rod Žerotínů odvodil své jméno z názvu hradu Sitotin (Žerotín) na Lounsku.

V první polovině 17. století se dostává náměšťský zámek do majetku Albrechta z Valdštejna, který jej přenechává rodu Verdenberků. Ti jej spravují až do 18. století, kdy ho i s panstvím získává autor správní reformy Rakouského císařství Bedřich Vilém Haugwitz.

V té době se Náměšť nad Oslavou stává kulturním centrem regionu, ve kterém hraje velkou roli zemědělství. Dochází k významnému rozkvětu jak v ekonomické, tak i v kulturní oblasti. Právě tato doba se stane nejvýznamnějším milníkem v bohaté historii zámku a přilehlého panství.

Rod Haugwitzů drží zámek až do konce 2. světové války, kdy je (stejně jako naprostá většina ostatních památek podobného charakteru) na základě Benešových dekretů znárodněn.

Zajímavostí je, že to byl právě první poválečný prezident Edvard Beneš, kdo kolem roku 1947 projevil o zámek zájem a nechal přestavět jednu jeho část na reprezentativní prostory pro vládní využití. Sám však na zámku pobyl jen krátce a stavba byla po roce 1948 částečně zpřístupněna veřejnosti.

Od roku 2001 je zámek národní kulturní památkou. Zajímavostí je jistě i přátelství Bedřicha Viléma Haugwitze se skladatelem Salierim, který byl jedním z největších Mozartových rivalů a který prý měl dokonce věnovat zámeckému pánu svou skladbu Requiem.

Součástí historicky dochovaných zámeckých partitur je i opis Mozartovy opery La finta giardiniera.

  Otvírací dny Čas
Duben So + Ne + svátky 9:00 - 16:00
Květen Út - Ne 9:00 - 17:00
Červen Út - Ne 9:00 - 17:00
Červenec Út - Ne 9:00 - 18:00
Srpen Út - Ne 9:00 - 18:00
Září Út - Ne 9:00 - 17:00
Říjen So + Ne + svátky 9:00 - 16:00

Reprezentační prostory

Apartmán hraběte Haugwitze



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz