Zámek Křinec

Stavba zámku byla zahájena roku 1649 a trvala asi deset let. Výsledkem je trojkřídlá budova a rozsáhlý hospodářský dvůr. Existují opodstatněná, avšak neprokázaná tvrzení, že tato raně barokní stavba je dílem architekta Carla Luraga.

Zámek se od té doby dočkal několika úprav a přestaveb. Z druhé poloviny 17. století pochází velký barokní „kamenný“ sál, k němuž přiléhá výklenek s kaplí bohatě zdobenou štuky. Pravděpodobně stejně staré jsou i „modré pokoje“ pyšnící se rokokovými freskami.

Roku 1807 panství koupila bohatá bankéřská rodina Bethmannů a zámek spravovala až do roku 1945. Po druhé světové válce byla rodina Bethmannů roku 1945 odsunuta do Německa a její majetek zestátněn. Vybavení zámku bylo následně rozprodáno v dražbě a objekt začal sloužit potřebám obce a dalším institucím lidově demokratického a později socialistického státu. Do budovy byla v letech 1949–52 umístěna škola.

Od roku 1949 se v zámeckých „modrých pokojích“ nacházelo Stifterovo křinecké muzeum. V roce 1954 byl v prostorách bývalé konírny zahájen provoz zestátněné pekárny. Úprav se dočkal i hospodářský dvůr, v němž roku 1953 zahájilo činnost jednotné zemědělské družstvo.

Neohleduplné stavební zásahy narušily statiku objektu do takové míry, že se roku 1957 musela škola přemístit zpět do původní budovy na náměstí. O tři roky později vypukl v podkroví menší požár. Zámek v té době sloužil Civilní obraně jako sklad léčiv.

Sbírky křineckého muzea byly v letech 1960–65 rozvezeny do okresních depozitářů. Roku 1968 se stala hlavní budova zámku majetkem Národního muzea v Praze. Instituce umístila v druhém patře sbírky klávesových hudebních nástrojů a v prvním poschodí vznikly depozitáře obsahující mj. sbírku pečetí a fotografických negativů Československé tiskové kanceláře.

Svou činnost zde muzeum ukončilo v roce 2006, kdy nabídlo zámek k prodeji. V současnosti je objekt zámku (toto průčelní a pravé křídlo) majetkem právnické osoby, která v roce 2007 zahájila záchranné práce, aby objekt dále nechátral.

Pracuje se na projektech budoucího využití, z podstatné části zahrnujících kulturní vyžití veřejnosti. Levé křídlo zámku a hospodářský dvůr je v majetku ZS Podchotucí a zámecký park patří obci.