Státní zámek Konopiště

Konopiště, 256 01, Benešov, Tel.: +420 317 721 366, konopiste@npu.cz
Benešov/Památky - Benešov


Popis místa
Zámek Konopiště patří k našim nejvýznamnějším památkám. Jeho osud je spojen především s manželskou dvojicí následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženy Žofie Chotkové. Právě jejich vztah i jejich násilná smrt nejvíce formovaly v uplynulém století podobu tohoto historického sídla, které si zachovalo část své romantiky a kouzlo rakousko-uherského mocnářství. Nádherný zámek je oblíbeným místem pro pořádání svatebních obřadů.

Konopiště, 256 01, Benešov
Telefon: +420 317 721 366
E-mail: konopiste@npu.cz
Web: http://www.zamek-konopiste.cz

Naplánovat trasu

Státní zámek Konopiště patří bezesporu k turisticky nejatraktivnějším památkám u nás. Jeho sbírkový fond se řadí k největším na území České republiky. Zámek se nachází zhruba 2 kilometry od centra středočeského města Benešova.

Nedaleko zámku, asi 600 metrů, naleznete terénní zbytky středověkého ležení z druhé poloviny 15. století. Tato ležení sloužila jako základ pro obléhatele hradu, kteří z nich mohli ostřelovat opevněný hrad a zároveň bránit jakémukoliv pokusu o zásobování obležených obránců. Původní hrad byl obehnán vodním příkopem, který v novodobé historii slouží jako výběh pro medvědy. Dnes tady z bezpečné vzdálenosti můžete pozorovat medvědího samce Jiřího.

Mezi další zajímavosti v regionu patří i vrch hory Blaník. Ten hraje v české historii a mytologii důležitou úlohu. Hora se stala koncem 19. století místem, kam proudily davy českých obyvatel. Důvodem byla víra v posílení českého státoprávního uspořádání v rámci rakousko-uherského císařství. Tyto vlastenecké poutě však nevedly k výraznějším politickým ústupkům ze strany tehdejšího mocnářství. Osamostatnění přišlo až po konci první světové války, která je s konopišťským zámkem propojena skrz osud jeho majitele císaře Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie Chotkové. Oba manželé byli zabiti při atentátu v Sarajevu, který se stal jednou z příčin vypuknutí války.

Pokud se vydáte od zámku na jih, narazíte na letiště Benešov, ze kterého se můžete vydat na vyhlídkový let. Ten vás nejspíš zavede nejen nad Konopiště, ale i nad naši nejdelší řeku Vltavu.

V zámeckém areálu se nachízí budova Lesního závodu Konopiště - Želetínka, která vznikla na místě staré fořtovny.  V letech 1830-1840 zde býval fořtem Jan Stich. Stich je znám jednak jako odvážný myslivec, který rád "vyplácel" pytláky a dále zejména ve spojení se svou dcerou Márinkou, za níž dojížděl básník Karel Hynek Mácha.

Ve vzdálenosti necelých 2 kilometrů vzdušnou čarou od zámku najdete Golf resort Konopiště, který nabízí hru na dvou 18jamkových hřištích (par 72) a jednom 9jamkovém (par 29). Jeho součástí je i hotel s 55 luxusními dvoulůžkovými pokoji a nadstandardně vybaveným spa & wellness centrem. V areálu nechybí ani konferenční prostory. Resort se nachází jihozápadně od Konopiště.

Zámek Konopiště byl původně vystavěn jako středověký kastel. Tento typ opevnění vznikal především ve středověké Francii a vyznačoval se pravidelným půdorysem se systémem oválných flankovacích věží.

Původní gotické prvky hradu z konce 13. století byly upraveny za vlády Šternberků, kteří panství drželi skoro tři století. Následovaly další stavební úpravy v období baroka. Na přelomu 18. a 19. století se z původního hradu stává zámek. Při těchto přestavbách sice vzala zasvé část interiérů, ale celkové dispoziční schéma středověkého hradu zůstalo zachováno.

Výslednou podobu zámku ovlivnil Ferdinand d'Este, následník rakousko-uherského trůnu, který zámek Konopiště vlastnil na přelomu 19. a 20. století. Ten nechal panství přestavět v historizujícím stylu a kolem zámku vybudoval krajinářský park. Vznikly tak skleníky i třeba tzv. Růžová zahrada.

Z jeho období najdete na zámku bohaté umělecké sbírky. Z nich turisticky nejatraktivnější je sbírka loveckých trofejí či sbírka zbraní a zbrojí, která je ojedinělá svým rozsahem a unikátností některých exponátů. Jmenovat lze například práce italského platnéřského řemesla z 16. století a palné zbraně ze stejného období.

Temnější minulost zažilo Konopiště v době druhé světové války, kdy jej obýval hlavní štáb jednotek SS.

Státní zámek Konopiště patřil historicky k významným sídlům středověké a později i novověké šlechty. Rozkvět tehdejšímu renesančnímu sídlu přinesli Hodějovští z Hodějova. V seznamu majitelů nechybí ani Albrecht z Valdštejna, kterému po bitvě na Bílé hoře připadla naprostá většina konfiskovaného majetku z řad nekatolické šlechty. V tomto období se majitelé často střídali a panství Konopiště upadalo do stále větších a větších dluhů. Před Františkem Ferdinandem d´Este vlastnili Konopiště Lobkovicové.

Právě od nich ho následník rakousko-uherského trůnu odkoupil a udělal z něj jedno ze svých oblíbených sídel.

Konopiště se stalo místem, kde realizoval na svou dobu pokrokové návrhy. Byl zde zřízen například hydraulický výtah, do zámku byla přivedena elektřina a vznikaly tu i další dobové vymoženosti. Zámek se stal místem šťastného rodinného života a Žofie Chotková, manželka Ferdinanda d'Este, zde porodila dvě ze tří svých dětí.

Právě v tomto období dochází k druhé etapě rozkvětu panství. Atentát, při kterém zahynul jak arcivévoda Ferdinand, tak i jeho choť Žofie Chotková, byl jednou z příčin vypuknutí první světové války. Po jejím skončení byly v rámci vzniku Československé republiky některé z hradů vydány státu. Zámek Konopiště se tak po roce 1918 stal majetkem republiky a zůstal jím dodnes, a to i přesto, že proběhly soudy o jeho vydání do soukromých rukou.

Seznam majitelů zámku Konopiště:

  • Páni z Benešova – Benešovicové (1294 –1327)
  • Šternberkové ze Šternberka (1327–1603)
  • Hodějovští z Hodějova (1603–1623)
  • Albrecht z Valdštejna (1623–1623)
  • Vacínové (1623–1632)
  • Kněžna Dorota Alžběta ze Schleswicka a synové (1632–1701)
  • Hrabě z Kvasejovic (1701–1716)
  • Páni z Vrtby - Vrtbové (1716–1830)
  • Lobkovicové (1830–1887)
  • Ferdinad d′Este (1887–1921)
  • československý stát (1921–1939)
  • německá okupační armáda (od 1939–1945)
  • československý stát (1945–1993)
  • český stát (1993–současnost)

Významné události a změny vlastníků zámku Konopiště:

  • kolem roku 1294 - Tobiáš z Benešova či jeho bratr Milota z Dědic a Benešova nechává založit nedaleko původního sídla hrad Konopiště. 
  • 1327 - Rod Benešoviců vymírá po meči a majetky přecházejí na Zdeslava ze Šternberka. 
  • 1495 - Šternberkové začínají přebudovávat původní podobu gotické pevnosti hradu. 
  • 1587 - Umírá poslední majitel z rodu Šterneberků. 
  • kolem roku 1600 - Zámek zasažen rozsáhlým požárem. 
  • 1602 - Panství kupují Hodějovští z Hodějova a pokračují s přestavbou původního gotického hradu. 
  • v době bitvy na Bílé hoře zde přenocovává Fridrich Falcký alias Zimní král. 
  • po roce 1620 - Zámek Konopiště je konfiskován. 
  • 1622 - Zámek je v majetku Albrechta z Valdštejna. 
  • 1648 - Zámek se stal hlavním stanem švédského vojska, které jej vyplenilo. 
  • do roku 1716 - Zámek často mění své majitele a chátrá. 
  • 1716 - Panství Konopiště kupuje rod Vrtbů a probíhají barokní přestavby. 
  • Vzniká barokní zahrada, mizí jedna z gotických věží a přesunuje se hlavní vchod. 
  • 1830 - Umírá poslední majitel z rodu Vrtbů a panství přechází do majetku Lobkoviců. 
  • 1856 - Zásah blesku způsobuje požár druhého patra. 
  • 1887 - Rod Lobkoviců prodává Konopiště Františku Ferdinandu d'Este. Ten zahajuje rozsáhlé stavební úpravy. 
  • 1914 - Konopiště navštěvuje německý císař Vilém II. 
  • po roce 1918 - Panství zabaveno československým státem. Mnoho uměleckých děl a původního vybavení je zničeno či zcizeno. 
  • V průběhu druhé světové války zde sídlí štáb nechvalně proslulých jednotek SS. Opět je zničena část vnitřního vybavení zámku. 
  • po roce 1947 - Zámek Konopiště je zpřístupněn veřejnosti. Jen část zcizených uměleckých předmětů se podařilo nalézt a navrátit zpět.
X
  Otvírací dny Čas
Duben So + Ne 10:00 - 16:00
Květen Po - Ne 10:00 - 16:00
Červen Po - Ne 10:00 - 17:00
Červenec Denně 10:00 - 17:00
Srpen Denně 10:00 - 18:00
Září Denně 10:00 - 16:00
Říjen So + Ne 10:00 - 15:00


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz