Komorní Hrádek, 257 24, Chocerady
Telefon:
+420 317 792 266
E-mail:
svs.kh@seznam.cz
Web:
Nevyplněno
Komorní Hrádek je původně renesanční zámek rozšířený barokně. Novodobě je upraven na vojenské školicí středisko. Kolem zámku se rozprostírá park s romantickými stavbami. Starší část objektu je čtyřkřídlá, dvoupatrová budova s rokokovou kaplí z roku 1758 a renesanční sgrafitovou výzdobou fasád. Mladší část je trojkřídlá, patrová, s dvorní arkádovou chodbou. Reprezentační salony a Velký sál jsou vyzdobené bohatou vrcholně barokní štukaturou a renesančními ornamentálními nástěnnými malbami.
Expozice zámku zahrnuje Modrý salonek a hernu, Rytířský sál, Zelený a Zlatý salonek, Holandský salon a Zbrojnici. Součástí památky je rokoková zámecká kaple a zámecký archiv.
Gotický hrad
Předchůdcem zámku byl gotický hrad Čejchanov, který vznikl po roce 1300 a jehož zbytky se zachovaly dodnes asi 200 - 300 m západně od zámku. Název dostal po jednom ze svých držitelů panu Čejchanovi z Chocerad. Na konci 14. století se Čejchanova zmocnil rytíř Jan Zoul z Ostředka, který zde pořádal loupeživé výpady. V důsledku toho byl hrad později rozbořen a zničen. Pak již nedošlo k obnově sídla, zůstaly jen zbytky příkopů a valů. Koncem roku 1412 převzal panství konšel Racek Kobyla z Dvorce, který dostal od krále souhlas k postavení hradu Veselí nad Sázavou. Jak tento hrad vypadal, není doposud známo. Původní gotický hrad měl asi tři jednopatrová křídla.
Renesanční zámek
Starší část zámku Komorního Hrádku s okrouhlou jihozápadní fasádou byla postavena ve druhé polovině 16. století za Jana z Valdštejna, jako čtyřkřídlá stavba, okolo přibližně čtvercového nádvoří. Po Janově smrti jej zdědil syn Adam. V této době byl zde vystavěn pivovar, dodnes je na jeho západním průčelí autentický sgrafitový letopočet 1590. U zámku byly také dvě chmelnice. Po smrti Adama roku 1638 začal spravovat hrádecké panství jeho syn Jan Viktorín. Ten dal zřídit u cesty z choceradské Malé Strany čtyřbokou kapli Čtrnácti svatých pomocníků. Počátkem 17. století byla přistavěna ještě mladší trojkřídlá část zámku na západní straně.
V rukou Valdštejnů zůstal Hrádek do roku 1733, kdy bylo panství prodáno hraběti Janu Adolfovi von Metsch. Po jeho smrti přešlo sídlo na rod Khevenhüllerů a od té doby až do roku 1945 patřil Komorní Hrádek příslušníkům rodu Khevenhüllerů-Metschů. Po druhé světové válce byl zámek zkonfiskován a přidělen do správy Ministerstva národní obrany. Vznikla zde vojenská ozdravovna a později Vojenská politická škola. Většina zámeckého vybavení byla zničena a zámek zchátral. Dnes je objekt v rukou ČR.
Zámek slouží jako školící středisko Ministerstva obrany ČR, veřejnosti není přístupný, vyjma dne otevřených dveří (první sobota v září).
-
Mariánské hradby, 118 00, Praha 1
-
Zámek, 691 42, Valtice
-
Zámek, 381 01, Český Krumlov
-
Hlohovec, 691 43, Hlohovec