Zámek Chyše

364 53, Chyše, Tel.: +420 353 396 336, zamek@chyse.com
Chyše/Památky - Chyše


Popis místa
První zprávy o Chyších pochází z druhé poloviny 12. století, kdy na místě dnešního zámku stála sídelní tvrz starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Pozdější gotický hrad přestavěl na reprezentační renesanční zámek roku 1578 Mikuláš z Lobkovic, ale poté jej brzy prodal. Příbuzní posledních majitelů Lažanských zámek opravili a zpřístupnili včetně obnoveného minipivovaru za zámkem. Vaří tu dle staročeských receptur pivo Prokop a sváteční pivní speciály. Dnes jsou tu k dispozici dvě prohlídkové trasy. Vedou architektonicky nejhodnotnějšími interiéry včetně sálu s nástropní malbou od Petra Brandla. Sály jsou vybavené slohovým, většinou barokním zařízením. Součástí prohlídek se stalo také zámecké sklepení, reprezentující nejstarší část zámku.

364 53, Chyše
Telefon: +420 353 396 336
E-mail: zamek@chyse.com
Web: http://www.chyse.com/zamek.aspx

Naplánovat trasu

Samostatná expozice se věnuje spisovateli Karlu Čapkovi, který u hraběte Lažanského krátce v roce 1917 působil jako domácí učitel. Pobyt v Chyších inspiroval Čapka k napsání mnoha literárních děl. Již na jaře roku 1919 napsal povídku Na zámku, kde ožívají postavy, které zde poznal. Ve Věci Makropulos použil starou pověst Lažanských o hraběnce, co vypila elixír věčného mládí. Skrývala se nakonec ve věži v tajné místnosti, která opravdu existuje.
Ve slavném protiválečném románu Krakatit z roku 1923 ožívá starý hrabě, boxer Egon, komorník Paul (komorník Adolf), zámek obrostlý břečťanem, klavír znějící starým parkem, ale především výbuch muničního skladu v Bolevci u Plzně 25. května roku 1917. „Karel Čapek to velice dramaticky prožíval, slyšel detonace a viděl dým nad kopci,“ říká Vladimír Lažanský. Výbuch způsobilo nedodržování bezpečnostních předpisů při práci.

Chyšské panství nebývalo tak klidný kout jako dnes. Hrad byl dobýván i dobyt a jeho majitel Bohuchval Berka z Dubé, který Chyše převzal roku 1607, nebyl na Staroměstském náměstí s ostatními osobnostmi Stavovského povstání popraven jen proto, že ho nechytili. Panství bylo zkonfiskováno a za neskonale nízkou cenu ho získal císařský apelační rada Jiří Vilém Michna z Vacínova.

Po lobkovické renesanční přestavbě získal zámek v letech 1856 až 1868 dnešní podobu ve slohu tudorovské novogotiky. Přestavbu projektoval známý architekt Vojtěch Ignác Ullmann na objednávku hraběte Prokopa III. Lažanského, jehož předek panství získal v dražbě. Lažanští zámek drželi až do roku 1945, kdy jim byl zabaven dle Benešových dekretů.

V době komunistického režimu sloužil zámek nejdříve Ředitelství lesů a statků, později zemědělské střední škole a učilišti. Nakonec našel využití jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti.

V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen, čekal na opravu, která nepřicházela a nepřišla až do roku 1996. Tehdy zchátralý zámek koupil Ing. Vladimír Lažanský z Děčína a s ženou Marcelou zahájili postupnou obnovu zámeckého areálu. Manželé Marcela a Vladimír Lažanští nejsou přímí potomci rodové linie, která zámek před zabavením vlastnila. Jsou však příbuzní, kteří zámek nezdědili, ale koupili.

Obnova včetně interiérů probíhá za odborné spolupráce s Památkovým ústavem v Plzni. Odborný dohled pak pomohl k získání dotace z Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. V historii totiž zámek udržovaly výnosy z panství, které dnes nemá. Jak tvrdí  Vladimír Lažanský, dříve při financování zámků platilo, že na každý metr čtvereční zámecké střechy byly zapotřebí výnosy z jednoho hektaru polí, luk nebo lesa.

Zásadním způsobem byl revitalizován i devítihektarový vzácný zámecký park včetně jeho vodního hospodářství. Je ukázkou krajinářské architektury z poloviny 19. století, která využívala monumentálního vyznění solitérních starých stromů. Z parku vede široká promenádní cesta svahem ke 400 let staré lípě.

  Otvírací dny Čas
Duben So + Ne + sv. 10:00 - 17:00
Květen, Červen, Září Út - Ne 10:00 - 17:00
Červenec, Srpen Út - Ne 10:00 - 18:00
Říjen So + Ne + sv. 10:00 - 17:00


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz