Zámek Chotěboř

Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz, která byla pravděpodobně zničena požárem z roku 1692. Nový majitel Vilém Leopold Kinský se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo. Stavba proběhla převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím.

Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra v neorenesančním stylu a vytvořen rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami. Zámek byl pak rekonstruován po požáru roku 1927. Dobřenští nechali také vybudovat rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámeckého sídla. Poslední majitelé, Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová, odešli v roce 1948 do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 byl účelově využíván, takže se nám dodnes mnoho nedochovalo z původního mobiliáře.

Od roku 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v roce 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V rekonstrukci pak pokračovali i Dobřenští, kterým byl zámek po roce 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se sídlo opět stalo kulturním centrem města.

ERBOVNÍ POVĚST RODU KINSKÝCH

V době ranného středověku kdesi pálil milíř uhlí. Poblíž lesa jel na koni král. Z houštiny se na něho vrhl vlk a napadl krále. Milíř uslyšel volání o pomoc a přiběhl králi na pomoc. Utkal se s vlkem a vytrhl mu 3 zuby. Král mu za odměnu, že ho zachránil dal erb a v něm byly zobrazeny právě tyto 3 vlčí zuby.

ERBOVNÍ POVĚST RODU DOBRZENSKÝCH

Mladý Dobrzenský upadl do tureckého zajetí a byl prodán do otroctví. Jednoho dne uviděl hejno čápů. Vzpomněl si, že čáp, který u nich hnízdil, byl tak krotký, že na zavolání „Šotku“ poslouchal a přiblížil se k člověku. Rytíř mimoděk dvakrát nebo třikrát zavolal: „Šotku!“ a tu se jeden z čápů oddělil z hejna a přišel k němu. Dobrzenský měl radost, že se setkává se svým domácím čápem. Odloupl kus kůry ze stromu, vyryl na ni místo, kde byl v otroctví a připevnil ji čápovi na krk. Otec již pokládal syna za mrtvého a když dostal od Šotka zprávu, hned vypravil posly s penězi, aby mladého Dobrzenského z otroctví vykoupili. To se také stalo a od té doby mají Dobrzenští v erbu čápa.