Zámek Hrubá Skála

Popis místa

Původně gotický hrad Skála byl vybudován na mohutných pískovcových skalách ve 14. století a později v 16. století přestavěn pány z Valdštejna na renesanční zámek. Název Hrubá Skála vznikl pro odlišení od Malé Skály. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou. V současnosti zámek slouží jako hotelové a kongresové centrum. Pro návštěvníky je zpřístupněna vyhlídková věž, z níž se nabízí pěkný výhled na okolní krajinu především Hruboskalsko, hrad Trosky, vrchy Tábor a Kozákov. Do zámku vede kamenný most se sochami sv: Floriána a Vavřince. V blízkosti se nalézá Mariánská vyhlídka. Zámek je jednou z dominant Českého ráje. Natáčela se zde známá pohádka Princ Bajaja a rodinný film Kočičí princ.

511 01, Hrubá Skála
Telefon: +420 481 389 681
E-mail: hrskala@iol.cz
Web: http://www.hrubaskala.cz

Naplánovat trasu

V současné době je romantický zámek Hrubá Skála stylovým hotelem s restaurací.

Během letního období se můžete přijít podívat na nádvoří zámku a také do věže s pěkným výhledem na okolí. Jestliže se vám podaří navštívit sklepení staré budovy, které představují jeskyně vydlabané do pískovcové skály, uvidíte na skále zavěšené vrápence malé – zdejší nejstarší obyvatele - netopýry.

Na mostě spatříte dvě cenné barokní sochy svatého Floriana a svatého Vavřince z období kolem roku 1730.

Zdejší kostel svatého Josefa si pamatuje kaplana Jana Arnolda – snaživého podporovatele studentů. Během léta roku 1848 sloužil v Praze na Koňském trhu známou revoluční mši. Potom začaly svatodušní bouře.

Areál Zámecké rokle je hojně navštěvován a najdete tady arboretum Bučina. Toto místo založil v polovině devatenáctého století rytíř Lexa z Aehrentalu.

Zámeckou roklí vede oblíbená Zlatá stezka Českého ráje s nejkrásnějšími vyhlídkami a rozhledy.

Více informací

Hrad Skálu založil pravděpodobně Hynek z Valdštejna před rokem 1353. Jeho potomci vlastnili hrad do roku 1416, kdy přešel do rukou pánů z Jenštejna a rokem 1460 Zajíců z Házmburka. Jan Zajíc z Házmburka se jakožto člen Zelenohorské jednoty postavil proti králi Jiřímu, za což byla Skála v roce 1469 spolu s jinými hrady obležena a dobyta královským vojskem. Od roku 1492 přešel hrad do vlastnictví Svojanovských z Boskovic, za nichž dosáhlo skalské panství rozsahu 54 vsí nebo jejich částí. Jan Svojanovský se však zadlužil a byl postupně nucen panství odprodávat Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic; na hrad došlo roku 1524. Zikmund Smiřický (zemř. 1548) a jeho potomci zboží dále rozšířili a starý gotický hrad přestavěli v trojkřídlý renesanční zámek. Albrecht Jan Smiřický se roku 1618 velmi aktivně postavil proti císaři Ferdinandovi, což by mu jistě po porážce stavovského povstání vyneslo rozsudek smrti; ještě v listopadu 1618 však zemřel a protože jeho slabomyslný bratr Jindřich Jiří byl nedílným vlastníkem skalského zboží, nebylo panství zkonfiskováno, ale přešlo do správy Jindřichova poručníka – Albrechta z Valdštejna. Jindřich Jiří zemřel právě na Hrubé Skále roku 1630 a panství tak zůstalo v rukou Albrechta z Valdštejna, který jej přičlenil ke svému frýdlantskému vévodství.

Po Valdštejnově zavraždění v Chebu roku 1634 se stal novým majitelem Skály Maxmilián z Valdštejna. Za třicetileté války zámek velmi utrpěl. Nejprve jej po smrti Albrechta z Valdštejna vyloupili jak Sasové, tak císařští, pak se zde nakrátko usadila švédská posádka, ale již roku 1639 Skálu dobyli císařští vojáci velitele Colloreda. Ty však odtud roku 1643 opět vytlačili Švédové pod vedením generála Torstensona. Je jasné, že za tak divokých poměrů bylo hruboskalské panství velice postiženo, řada obcí vypálena a opuštěna. Maxmilián z Valdštejna žil až do své smrti roku 1655 ve Vídni. Podle císařského rozhodnutí z roku 1658 měla být Hrubá Skála spolu s jinými vybranými hrady zbourána, aby v případě války nemohla posloužit jako opěrný bod nepříteli. Byly to však zřejmě protesty Maxmiliánova vnuka Arnošta Josefa z Valdštejna, které panovníka od jeho původního rozhodnutí v případě Skály odvrátily. V letech 1710 a 1804 byl zámek poškozen požárem, avšak Valdštejnové jej vždy opravili. František Adam, poslední z rodu Valdštejnů, prodal Skálu s panstvím roku 1821 Janu Lexovi z Aehrenthalu. Aehrenthalové byli dobrými hospodáři a své hrady a zámky upravovali pod vlivem romantismu. Hrubou Skálu nechali přestavět v novogotickém slohu. Aloys hrabě Lexa z Aehrenthalu, zastával úřad ministra zahraničí Rakouska-Uherska. Roku 1945 zabral zámek stát. Nedlouho nato získaly objekt komunistické odbory, které jej nechaly adaptovat na rekreační zařízení. Tím bohužel došlo k nenapravitelným škodám na zámeckých interiérech.