Zámek Hořiněves

Zámek Hořiněves je spojen s rodem Šporků, i když počátky stavby barokního zámku jsou spojovány i s Františkem Ferdinandem Gallasem. Od roku 1674 však celé panství již vlastnili Šporkové a v následujících dvou letech nechali zámek přestavět do barokní podoby.

Tento rod držel zámek a přilehlá panství zhruba tři své generace a to až do roku 1790, kdy byl na Hoříně pánem Jan Karel Špork. Ten se k poddaným choval velmi nemilosrdně, až krutě, a právě za jeho vlády došlo k selskému povstání, při kterém byl zámek těžce poškozen. Při následných opravách bylo poslední patro sneseno prakticky jak na zámeckých věžích, tak i hlavní budově. V této podobě se zámek dochoval dodnes.

Po roce 1790 byly zámek a panství prodány císaři Josefu II., který chtěl scelit pozemky mezi městem Hradec Králové a nově budovanou pevností Josefov. Následně v zámku sídlil krajský úřad a obecní škola, až byl kolem roku 1918 zestátněn.

Po roce 1948 jej využíval státní statek Smiřice. Podobně jako většina ostatních zámků pod správou zemědělců i tato památka chátrala a po revoluci byla restituentům vrácena v ne zrovna dobrém stavu. Ti ji obratem prodali novému majiteli, který se pustil do její částečné rekonstrukce.

V zámku se nacházejí obytné části. Zámek není veřejnosti přístupný.