Zámek Dřešínek - Kultura.cz

Popis místa

Zámek Dřešínek leží přímo ve středu stejnojmenné obce v okrese Strakonice. Je to bývalá tvrz, zmiňovaná již roku 1407, později přestavěná na barokní zámeček. V roce 1977 byla budova zámku adaptována místním JZD. Jedná se o barokní patrovou budovu s otevřeným věžovitým rizalitem v průčelí a zámeckou kaplí se zbytky fresek. Zámek je dnes v zachovalém stavu, ale veřejnosti není přístupný.

387 19, Dřešínek
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

V místní kapličce se nachází zvon z roku 1829 s nápisem, že zvon obětoval do Dřešínka Vavřinec Pilný a jeho manželka Magdaléna ke cti Panny Marie. Zvon váží 38,5 kg.

Ve 2. světové válce byl odevzdán na sbírku kovů (1. 4. 1942). Zvon se dostal až do Prahy, kde byl uskladněn. Po válce zjistil pan Miloslav Lešák z Vrbnice, že je zvon ještě v Praze a tak jej 17. 6. 1945 přivezl a byl opět zavěšen a používán.

V 16. století patřila obec k Dobrši. Roku 1644 prodal Václav Chřepický z Modliškovic tvrz, dvůr a ves Janu Markvartu Kocovi z Dobrše. Roku 1680 Anna Veronika Hrobčická, rozená Chřepická z Modliškovic, koupila tvrz, dvůr, pivovar a ves od Marie Polyxeny Witerfeldové, rozené Cukrové z Tonfeldu.

V roce 1694 prodala Anna Veronika Hrobčická statek nazývaný Prostřední Dřešín své dceři Barboře Voršile, provdané Bínové. Nová majitelka však ještě téhož roku prodala Prostřední Dřešín rytíři Petru Mikuláši Kostomlatskému Vřesovci z Vřesovic. Když zemřel, vdova Helena Markéta, rozená Smrčková z Mnichu, prodala statek rytíři Jaroslavu Jiřímu Dlouhoveskému z Dlouhé Vsi a Konstancii Kateřině Kocové z Dobrše.

Od ní pak koupil Dřešínek její zeť rytíř Antonín Běšín z Běšin. Ani on však Dřešínek dlouho nedržel a prodal jej r. 1743 Antonínu Stěnovskému z Kadova. Po jeho smrti jeho sestra Anna Barbora Vidršperkarová prodala zděděný statek své švagrové Anně Barboře, rozené Malovcové z Malovic.

Od konce 18. století patřil Dřešínek převážně majitelům z měšťanských vrstev. Dnes už nelze zjistit, který z dalších majitelů (hrabata Josef Ludvík a Antonín Malabaila z Canalu, od r. 1861 hrabě František Khevenhuller – Metsch, maltézský velkopřevor, a od r. 1884 rodina Waldstein – Wartenbergů) dal tvrz přestavět v zámek.

Zámek není veřejnosti přístupný.

Podobná místa