Zámek Dobrovice - Kultura.cz

Popis místa

Renesanční zámek ještě s pevnostními prvky dal v Dobrovicích na Mladoboleslavsku postavit druhý manžel Anny z Vartemberka Jindřich z Valdštejna již roku 1558. Jindřich si tuto ves zvolil za své sídlo a vymohl její povýšení na město, dokončení stavby se však nedožil. V původním zámeckém parku stojí od 19. století cukrovar.

Palackého náměstí, 294 41, Dobrovice
Telefon: +420 326 900 204
E-mail: kontakt@tereos.com
Web: http://www.cukrovaryttd.cz/

Naplánovat trasu

Dobrovický cukrovar dnes stojí na většině bývalých pozemků zámku včetně parku a celý východní okraj města za zámkem zabírají skládky zbytků cukrové řepy.

Cukrovar z původního renesančního zámku vyniká kvalitou cukru a je znám v celém světě. Je také nejmodernějším v České republice.

V zámku byly původně čtyři velké sály s kazetovými stropy (Královský a Libušin v severním křídle, Kamenný a Taneční v jižním. Stropy datované do let 1578-81 byly vyzdobeny výjevy z římské historie, alegorickými náměty ctností a Sedmera svobodných umění.

Při účelových přestavbách a demolici severního křídla byly sňaty a převezeny do zámecké sýpky v Bělé pod Bezdězem (cca 1866). Postupně byly převezeny do Mnichova Hradiště (zámek, kaple sv. Anny), zpět do Dobrovice (radní síň, 1930) a na Švihov (hrad, počátek 50. let 20. století). O osudu čtvrtého stropu se toho moc neví, nachází se snad v Bělé.

Více informací

První písemná zmínka pochází z roku 1249, kdy byla ves ve vlastnictví pánů z Chlumu. V polovině 16. století se stává majitelem Jindřich z Valdštejna a díky svému vlivu u dvora prosazuje povýšení na město. V roce 1558 byla dekretem Ferdinanda I. Jindřichova tvrz povýšena na zámek a ves Dobroviceves na městečko Dobrovice.

Zámek v Dobrovicích byl nejprve čtyřkřídlou renesanční stavbou se čtyřmi nárožními věžemi. Původně zde prý stála gotická tvrz, jejíž podoba není známa, ale byla zbudována na konci 13. století Mstidruhem z Chluma a Dobrovicevsi. V roce 1558 se ujal dobrovického panství pan Jindřich z Valdštejna, který začal se stavbou renesančního zámku.

Stavbu dokončil o dvacet let později. Tato jednopatrová budova s arkádovým dvorem měla přepychově zařízené interiéry. Zejména síň taneční, síň s výjevy Libušina soudu, síň královská s podobiznami českých knížat a králů a síň kamenná vynikali svou krásou.

Zámek obklopoval příkop na západní a jižní straně. Jeník z Valdštejna, nejvýznamnější z držitelů Dobrovic zámek získal koncem 16. století. Tento pán zde zřídil knihtiskárnu, lékárnu a latinskou školu. Jelikož patřil k odpůrcům císaře Ferdinanda II., musel po bitvě na Bílé hoře uprchnout do Drážďan, kde roku 1623 zemřel. Valdštějnové působili v Dobrovicích až do roku 1756.

Na začátku 19. století se stal majitelem Karel Thurn-Taxis, který přebudoval zámek na cukrovar. Po roce 1831 došlo ke zbourání části západních a východních křídel, z čehož vyplývá, že dnešní stavba je pouhým torzem původního renesančního zámku. Dochoval se Kamenný sál v jižním křídle, zůstaly dlažba a taneční síň. Malované stropy byly převezeny do zámku v Bělé pod Bezdězem.

Budovcové z Budova

Páni z Vartemberka

Páni z Valdštejna

Fürstenberkové

Thurn-Taxisové

Zámek není veřejnosti přístupný.

Podobná místa