Zámek Dlouhá Loučka (horní zámek)

Popis místa

Dlouhá loučka ležící severovýchodně od Uničova na Olomoucku byla dříve rozdělená na Horní a Dolní a dodnes má v katastru i dva zámky. V Dolním sídlí Obecní úřad a v Horním barokním zámku nesídlí nikdo. Vyhořel totiž roku 1986 a dodnes nebyl opraven. Zámek je v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.

Na Křivou, 783 86, Dlouhá Loučka
Telefon: Nevyplněno
E-mail: Nevyplněno
Web: Nevyplněno

Naplánovat trasu

Jedná se o dvoupatrovou budovu orientovenou přibližně v ose sever-jih. Oba okraje středního traktu se spojovací chodbou zakončují obdélníková širší křídla se schodišťovými vestibuly.

Zámek není veřejnosti přístupný.

Horní Dlouhá loučka v historii několik staletí patřila hradu Sovinec ležící v lesích severovýchodně od vsi. Barokní zámek s půdorysem velkého písmene „L“ nechal roku 1708 vystavět velmistr Řádu německých rytířů Franz Ludwig z Beirheimu. Uprostřed zahradního průčelí se dodnes nachází jeho erb.

V době napoleonských válek v letech 1805 až 1809 sloužil jako lazaret o 600 lůžkách pro raněné všech zúčastněných armád. Léčení ruských vojáků se stalo pro vesničany pohromou v podobě zavlečené epidemie tyfu.

V první polovině 19. století prošel zámek ještě klasicistní úpravou, roku 1839 byla přistavěna novobarokní kaple a později ještě dvouhektarový krajinářský park.

Po roce 1918 se stal sídlem bývalého olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského, za druhé světové války zde pobývali zajatí francouzští vojáci a po osvobození a konfiskaci státem tu bylo dlouhá léta skladiště. To se ostatně stalo příčnou současného žalostného stavu, protože roku 1986 vyhořelo a zámek nebyl opraven. Trpí především barokní výmalby a štuková výzdoba.

Roku 2009 Dolní zámek vyhodnotil památkový ústav jako památku v nejhorším stavu na Olomoucku. Náklady na obnovu by se mohly vyšplhat až na 200 miliónů korun.

Exteriéry zámku jsou volně přístupné, jinak je zámek nepřístupný.

Podobná místa