Zámek Diana - Kultura.cz

Popis místa

Lovecký zámek pojmenovaný po řecké bohyni lovu stojí na kopci, v centru tachovské části Kolowratových lesů mzi Plzní a Rozvadovem. První zmínka o této stavbě pochází již z roku 1742. V té době zde již několik desítek let sídlí páni z Kolowrat. Zámek je veřejnosti nepřístupný. Vstup je umožněn pouze do anglického parku v okolí.

Diana, 348 06, Rozvadov
Telefon: +420 374 796 463
E-mail: lesy@kolowrat.cz
Web: http://www.kolowrat.cz

Naplánovat trasu

Barokní zámek tvoří ústřednípavilon ve tvaru rovnoramenného kříže zastřešený kupolí a dvě postraní křídla.

Od roku 1950 v zámku sídlil domov důchodců. Původním majitelům byl zámeček vrácen po roce 1989, ale v současné době chátrá a je veřejnosti nepřístupný.

Lovecký zámeček je obklopen rozsáhlým anglickým parkem plným vzácných dřevin – jsou zde exotické jehličnany, duby, červené buky, jírovce a mnoho dalších. K jihu se táhne alej jasanů, k severu alej jilmů, javorů a lip.

Více informací

První zmínka o zámku pochází již z roku 1742. V té době zde již několik desítek let sídlí páni z Kolowrat. Kolowratové přichází do kraje pod Přimdou v roce 1675, kdy Jan Václav Novohradský z Kolowrat (1638–1690), kterému je v roce 1660 udělen hraběcí titul, kupuje panství Přimda včetně starobylého hradu a připojuje jej k dříve k zakoupenému panství Velké Dvorce, kde buduje nové sídlo. Zámek Diana pravděpodobně nechali vystavět syn a vnuk Jana Václava Novohradského z Kolowrat – František Zdeňek (1659–1716) a František Václav (1689–1738), kteří přemístili své sídlo z Velkých Dvorců právě na Dianu. Zámek nechali postavit v první polovině 18. století, údajně dle návrhu světově proslulého českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho.

Novohradští z Kolowrat spravují panství od roku 1806, kdy rodové svěřenectví Novohradských přechází na posledního žijícího příslušníka větve Kolowrat-Libštejnské, hraběte Františka Antonína (1778–1861). Po jeho smrti pak přechází svěřenectví Novohradských opět na posledního žijícího příslušníka, tentokrát březnické větve Kolowrat-Krakowských – Jana Nepomuka Karla, zvaného Hanuš (1794–1872). Po hraběti Hanušovi, velkém vlastenci a mecenáši, připadl majorát Kolowrat-Krakowských Týnec a Bešiny společně se svěřenectvím Novohradským Leopoldovi Kolowrat-Krakowskému (1852–1910), jehož potomci vlastní zámek až do roku 1943, kdy je převeden na Německou říši. V roce 1945 je navrácen zpět hraběti Jindřichu Kolowrat-Krakowskému, aby mu byl po roce 1948 opět zabaven. V roce 1960 je v zámečku zřízen domov důchodců.

Když se po roce 1992 dostává lovecký zámeček zpět do majetku Jindřicha Kolowrat-Krakowského, nachází se bohužel ve velmi špatném stavu. Některé z architektonického hlediska velmi nešťastné zásahy, které byly v zámečku provedeny v souvislosti se zřízením domova důchodců, jsou již bohužel nevratné. Paní Dominika Kolowrat-Krakowská v současné době zahájila první kroky postupné a velmi dlouhodobé rekonstrukce. Podle loveckého zámečku je pojmenována i přilehlá osada a přilehlé okolí (v dřívějších záznamech též Dianaberg). V současné době se název přenesl na celé jedno polesí Kolowratových lesů, na zdejší honitbu a oboru s chovem muflonů.

Zámek je veřejnosti nepřístupný. Přístupné jsou pouze exteriéry zámku.

Podobná místa