Státní zámek Dačice

Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek (dnes sídlo Městského úřadu), renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579.

Nový zámek rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře italský stavitel Francesco Garof da Bissone. V roce 1591 je v dačických pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Není známo, zda byl zámek upravován během 17. století, za Viléma Dubského z Třebomyslic, za Berků a Fürstenberků.

K přestavbě přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693-1742), který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně a nově zařídit.

V roce 1712 pracoval na zámku v Dačicích stavitel rodiny Berků Francesco Perrini. Snad právě on navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. Další úpravy prováděl kunžacký stavitel Francesco Camelli ve dvacátých letech 18. století pro rod Osteinů.

K zámku byla přistavěna kuchyně, probíhaly úpravy bočních křídel a archivně je dokumentována nedochovaná sochařská výzdoba, jejímž autorem byl dačický sochař Sebald Kölbl. V roce 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní.

Karl Anton Maximilian Dalberg (1792-1859) postupně začal proměňovat starý barokní zámek v moderní a pohodlné sídlo pro svou rodinu, zvyklou na moderní luxus. V letech 1818-1820 proběhla výrazná úprava interiérů, místnosti byly nově vymalovány, vznikl tzv. "gotický sál", jehož výmalba byla odhalena v roce 2007 a do zámku byl pořízen četný klasicistní mobiliář.

Velká přestavba zámku proběhla ve 30. letech 19. století. Vídeňský architekt Karl Schleps navrhl pravidelně komponované průčelí se vstupním rizalitem a výrazně proměnil také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla, z nichž zejména schodiště bylo od doby svého vzniku považováno za jednu z nejskvělejších ukázek klasicistní architektury v našich zemích.

Poslední stavební úpravy za Friedricha Egberta Dalberga (1863-1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem jižního křídla byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera.

Prohlídková trasa