Státní zámek Červené Poříčí

Červené Poříčí, 340 12, Švihov, Tel.: +420 376 393 022, cerveneporici@npu.cz
Švihov/Památky - Švihov


Popis místa
Státní zámek Červené Poříčí je nazvaný podle červené střešní krytiny, která byla velmi výrazná. Zámek tvoří unikátní příklad stavby ve stylu saské renesance, dochované v Plzeňském kraji. Zámek byl postaven roku 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic na místě starší tvrze Mladoty z Jelmanic. V 19. století patřil císařské rodině a po vzniku ČSR připadl státu. Od roku 2010 je objekt Národní kulturní památkou.

Červené Poříčí, 340 12, Švihov
Telefon: +420 376 393 022
E-mail: cerveneporici@npu.cz
Web: http://www.cervene-porici.cz

Naplánovat trasu

Zámek zůstal prakticky neznehodnocen pozdějšími přestavbami. Protože objekt prochází rozsáhlou památkovou obnovou, je zámek několikrát v roce mimořádně zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci tak mají zatím poměrně ojedinělou možnost nahlížet do procesu památkové obnovy historického objektu.

Záměrem je ukázat návštěvníkům památku jako historické sídlo v krajině, představit její stavebně historický vývoj s ukázkami slohových období a prezentovat stavební obnovu a restaurátorské práce.
 
Státní zámek Červené Poříčí je  spravován Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou v Českých Budějovicích - NPÚ ÚPS ČB.

V celém objektu je dochováno a k rekonstrukci připraveno několik fresek, a to především stropních maleb (např. antické motivy Paridův soud, Bohové na Parnasu).

Malby byly dochovány díky tomu, že v předešlých desetiletích se nacházely pod podhledy, instalovanými v místnostech pro snížení stropů za účelem snazšího vytápění. Na zdech je patrná jak ornamentální výzdoba, tak zbytky vyobrazení zámku italských Habsburků, nebo portrét šlechtice.

V lapidáriu se nacházejí sochy, zpodobňující české panovníky a bavorské kurfiřty – z původního počtu 56 se jich dochovala přesně polovina, tedy 28. sochy stávaly na zdi obklopující zámecký park.

Červené Poříčí mělo už od středověku rytířské či vladycké sídlo v podobě tvrze. O existenci tvrze je první zmínka až ze 16. století, konkrétně v prodejní smlouvě z roku 1569, kdy tvrz a ves Poříčí přešla z vlastnictví vladyky Hendrycha Mladoty z Jelmanic do vlastnictví pana Mikuláše Šice z Drahenic.

Starší literatura uvádí, že tvrz nechal postavit až zmíněný Jindřich Mladota, a měla stát při řece Úhlavě. Po smrti Mikuláše Šice v roce 1571 se statku ujal Adam Šic. Ten dostal do zástavy vsi Třebýcinu, Třebýcinku, Kokšín, Vosí, Jíno a Kbel, z nichž část později získal do trvalého vlastnictví a připojil je k panství Červené Poříčí.

Po požáru v roce 1606 si pan Mikuláš II. Šic z Drahenic, syn při požáru zraněného a krátce nato pak zemřelého Albrechta Šice, nechal postavit pohodlný pozdně renesanční zámek při říčce či potoku Bradlavka.

Poříčský zámek datuje kamenná deska s rytým nápisem nad hlavním vstupem z nádvoří do roku 1611. Stavba svými lombardsko-saskými štíty odpovídá i soudobým stavbám prostředí. Základní prostorové členění se tu zachovalo i přes pozdější úpravy.

Nový renesanční zámek dal nynější jméno celé obci, protože pro velkou plochu střechy zámku, do dálky červeně svítící svou pálenou krytinou, se tehdy začalo říkal obci Červené Poříčí.

Brzo po Bílé Hoře  byl majetek panu Mikuláši II. Šicovi z Drahenic ze dvou třetin zkonfiskován a statek připadl královské komoře. Skládal se z Poříčí, Kokšína, Borové, Vřeskovic, Dolního Třebetína, Vosího, Oplotu, Horního Třebetína, Nedanic, Nedaniček, Kbel, Jína, Zeleného, Kaliště a krčmy v Nezdicích. Statek byl odhadnut na 87 127 kop grošů míšeňských.

Roku 1623 jej koupil plukovník Filip Adam z Kronberku. Po něm se také Poříčí jmenovalo Korunní. Pánové z Kronberku, kteří získali později hraběcí titul, se ještě jazykově asimilovali s českým pobělohorským prostředím, jak svědčí i česky psaná prodejní smlouva tří slečen-dědiček tohoto rodu z roku 1707.

Od Filipových dcer koupil roku 1709 panství Jan Jiří z Haubenu, barokní výzdoba v panském patře zámkukterý přikoupil ještě Roupov, ale v r. 1716 padl jako císařský generál ve válce s Turky. Panství zdědila dcera Františka Augusta provdaná za hraběte Norberta Thörringa von Jettenbach. Panství Červené Poříčí a statek Roupov byly spojeny v jeden celek roku 1752 za této majitelky.

Thörringové patřili rovněž mezi starou bavorskou šlechtu a udržovali čilé styky s Bavorskem včetně kurfiřtského dvora v Mnichově. Svědčí o tom řada příslušníků vysoké bavorské šlechty i vysokých hodnostářů mnichovského kurfiřtského dvora, kteří bývali zváni na křty jak hraběcích dětí, tak i dětí vysokých zámeckých úředníků.

Roku 1759 přešel statek z hraběnky Františky Augusty Thörring von Jettenbach na jejího syna Josefa. Panství bylo prodáno roku 1763 v dražbě bavorskému vévodovi Klementu Františkovi a ten je začlenil pod ústřední správu svých statků.

V držení bavorského rodu zůstala statková doména včetně Červeného Poříčí do roku 1803, kdy přešla na sekundogenituru habsburského rodu, a to na Ferdinanda III., kurfiřta salzburského, který se stal roku 1814 velkovévodou toskánským. Podle rodinných ujednání Habsburků byly bývalé statky toskánských velkovévodů včetně Červeného Poříčí určeny pro vnuka císaře Františka I., Františka Karla, vévodu zákupského, syna císaře Napoleona, a do jeho plnoletosti je měl užívat Ferdinand III., velkovévoda toskánský.

V roce 1832 po smrti Františka Karla, vnuka císaře Františka I., přešla majetková država na Leopolda II. toskánského vévodu, který ji držel až do roku 1847.

Zámek spolu s celým panstvím se ještě před polovinou 19. století stal součástí korunních statků. Panství mělo podle Sommera celkem 22 poddanských vesnic a městečko Roupov. Správní středisko dominia se nacházelo v Červeném Poříčí.

Po vzniku Československé republiky přešel pak logicky do státního majetku, odtud pod Ústřední ředitelství státních lesů.

Po 2. světové válce zůstal zámek ve státní správě, časem se stal sídlem lesního závodu pod Krajskou správou lesů. V roce 1990 patřil Západočeským státním lesům, lesní závod Přeštice.

V roce 1997 právo hospodaření přešlo z Lesů České republiky, národní podnik Hradec Králové, na Památkový ústav Plzeň, právo vlastnické zůstalo i nadále České republice.

  Čtvrtek a Pátek Sobota, Neděle a svátky
Květen 10:00, 11:00, 13:00, 14:00 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00
Červen 10:00, 11:00, 13:00, 14:00 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00
Červenec 10:00, 11:00, 13:00, 14:00 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00
Srpen 10:00, 11:00, 13:00, 14:00 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00

Prohlídkový okruh



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz