Státní zámek Buchlovice

náměstí Svobody, 687 08, Buchlovice, Tel.: +420 572 434 241, supkova.ivana@npu.cz
Buchlovice/Památky - Buchlovice


Popis místa
Státní zámek Buchlovice patří k nejvýznamnějším památkám barokní architektury u nás. Dodnes však nejsou zcela jasné okolnosti vzniku této monumentální stavby. Budete se moci projít barokní zahradou, podívat se na největší sbírku grafických listů, včetně těch, které maloval sám Rembrandt, nebo se dotknout místa, kde vznikla tzv. Buchlovická dohoda mezi ruským a rakousko-uherským ministrem zahraničí, po níž došlo k anexi území Bosny a Hercegoviny.

náměstí Svobody, 687 08, Buchlovice
Telefon: +420 572 434 241
E-mail: supkova.ivana@npu.cz
Web: http://www.zamek-buchlovice.cz

Naplánovat trasu

Státní zámek Buchlovice je ukázkou špičkové barokní architektury. Celý komplex vychází z italského konceptu barokní vily. Jak exteriéry, tak i interiéry této památky jsou ve středoevropském regionu výjimečné právě svou architekturou, která do detailu kopíruje původní italské vzory. Nepřekvapí tedy, že architektem původní podoby mohl být právě italský architekt Domenico Martinelli nebo Carlo Fontana. Historikové jsou však v případě jejich autorství skeptičtí. První etapu stavby měl naplánovat František Antonín Grimm, stavba však nebyla nikdy ve své podobě dokončena a Grimmovi je přisuzováno autorství jen jednoho z hostinských traktů.

Ve svém pojetí se projekt přibližoval konceptu tzv. „villa rustica“. Jedná se o převzatou podobu původní římské architektury, kdy středobodem panství je vila sloužící jako místo odpočinku, ale i jako správní místo. Některé znaky vedou historiky k názoru, že za původní podobou buchlovického zámku mohl stát nejspíše Domenico Egidio Rossi, jednoznačné důkazy však stále chybí.

 


Zámek byl minimálně jednou stavebně upravován tak, aby se docílilo co největší výrazové věrnosti s italskou architekturou té doby. Na počátku 20. století se do jeho podoby podepisuje v neobarokním duchu stavitel a architekt Dominik Fey. Tento absolvent pražské ČVUT se ve své tvorbě soustředil na historizující styly, které byly tehdy populární. Nepřekvapí tedy, že se jeho doménou staly stavby, u kterých se inspiroval nejen českým barokem. Dnes se s jeho dílem lze setkat především ve formě historických školních budov, kterých po celém území České republiky, především na Moravě, postavil přes stovku.

V celkem 18 zařízených pokojích, které reprezentují umělecké směry od baroka přes rokoko až k neobaroku, jsou k vidění například sbírky italské, francouzské a nizozemské grafiky. Z nich lze zmínit díla Pietra Breughela, Henrika Goltzia nebo grafické listy Rembrandtovy. Bohatá štuková výzdoba především v přízemní části, tzv. Salle de Terreny, je spolu s mozaikovou výzdobou jedním z klenotů této památky.

Atmosféra interiéru dává možnost nadechnout se a vnímat krásu tehdejšího mocnářství a aristokratické doby v detailech. Nechybí vkusně a bohatě vyzdobené prostory, které se po stavebních úpravách zásluhou architekta Feye postupně změnily na prostředí důstojné ministru zahraničí rakousko-uherské říše. Tím se stal právě jeden z rodu Berchtoldů, vlastníků zámku.

Zámek je obklopen rozsáhlou barokní zahradou, jejíž součástí jsou barokní sochy. Počátky zahrady spadají do 18. století, kdy lze předpokládat, že ji tvořily pouze květinové partery, doplněné tzv. boskety, vyššími stromy tvarovanými do stejné výšky. Posléze se podoba zahrady změnila v duchu sentimentalismu a od počátku 19. století získává tvář, kterou si udržela až do významných neobarokních úprav architekta Feye na přelomu 19. a 20. století. V této poslední etapě vznikly například balustrády, pergola vedle zámku či nové konírny, které se přesunuly do zadní části areálu. V parku narazíte i na pávy. Ti se stali symbolem erbu rodu Petřvaldských, kteří žili na hradě Buchlov před zahájením výstavby zámku.

Historie zámku je úzce spojena právě s rodem Berchtoldů, kteří získali buchlovické panství (tehdy ještě hrad Buchlov) jako nejbližší příbuzní původního rodu Petřvaldských. Zámek Buchlovice tu nechal postavit a pobýval na něm Leopold I. Berchtold. Zámek údajně vznikl z toho důvodu, že původní hrad již nevyhovoval tehdejšímu modernímu pojetí bydlení aristokracie.

Osvícený šlechtic Leopold I., po kterém se mimo jiné jmenují sirné lázně Leopoldov, byl filantropem a průkopníkem některých moderních resuscitačních postupů. Mezi ně například patří dýchání z úst do úst. Za svého života byl mecenášem a pro rozvoj celého okolí buchlovického zámku vykonal opravdu mnoho. Na svou dobu byl i oddaným zastáncem očkování, které v té době bylo v plenkách. Nevlastní Leopoldův bratr, doktor Bedřich Všemír Berchtold, se stal zakladatelem Národního muzea v Praze.

Leopoldův potomek Leopold II. byl předposledním ministrem zahraničních věcí rakousko-uherské říše. Právě za jeho éry dochází k posledním stavebním úpravám interiérů, které mají více reprezentovat společenské postavení. Architektem těchto změn byl Dominik Fey.

Interiéry zámku byly v tomto období obohaceny luxusním starožitným nábytkem, mytologickými mramorovými sochami či vzácnými zlacenými bronzy. Umělecké sbírky na blízkém hradu Buchlov i na zámku v Buchlovicích patří k těm vůbec nejrozsáhlejším. To se týká zejména grafických listů, jejichž sbírka vznikla v první polovině 19. století a čítá přes 6 tisíc kreseb. Mezi jejich autory nechybí jména nejvýznamnějších umělců své doby.

Za zmínku jistě stojí i fakt, že v roce 1848 byl veřejnosti zpřístupněn nedaleký hrad Buchlov. Hrad, který vznikl dávno před zámkem, byl zestátněn v roce 1945.

Významné osobnosti a rody na zámku Buchlovice:

  • Petřvaldští z Petřvaldu (1707–1820)
  • Leopold I. Berchtold (1759–1809)
  • Bedřich Berchtold ( 1781–1872)

Významné události, které se v Buchlovicích udály:

  • kolem 1207 - Jméno Buchlovice se poprvé objevuje v listinných pramenech.
  • kolem 1300 - První zmínky o hradě Buchlově.
  • 1540 - Buchlovické panství získávají Žerotínové.
  • 1699 - Založen Buchlovický zámek Janem Petřvaldským z Petřvaldu.
  • 1805 - Buchlovice jsou povýšeny císařským výnosem na městys.
  • 1908 - Na zámku probíhá schůzka mezi ministry zahraničí Rakousko-Uherska a Ruska. Ta byla jednou z příčin vypuknutí první světové války.
  Otvírací dny Čas
Duben So + Ne + Sv 10:00 - 17:00
Květen Ut - Ne 10:00 - 17:00
Červen Ut - Ne 10:00 - 17:00
Červenec Ut - Ne 10:00 - 17:30
Srpen Ut - Ne 10:00 - 17:30
Září Ut - Ne 10:00 - 17:00
Říjen So + Ne + Sv 10:00 - 17:00


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz