Státní zámek Březnice

Popis místa

Půdorys zámku Březnice ze 16. století prozrazuje, že byl postaven na místě původní gotické tvrze. Ta patřila do poloviny 13. století staročeskému rodu Buziců. Historií objektu provází dva návštěvní okruhy, které vedou od gotiky přes renesanci až po biedermeier. Zámek není daleko od Příbrami nebo od přehrady Orlík na Vltavě.

Zámecký obvod, 262 72, Březnice
Telefon: +420 318 682 179
E-mail: breznice@stc.npu.cz
Web: http://www.zamek-breznice.cz

Naplánovat trasu

Tvrz přestavěl na renesanční zámek Jiří z Lokšan, tajemník českého krále Ferdinanda I. V roce 1558 v zámku založil nejstarší renesanční knihovnu v Čechách.

Rod pánů z Lokšan se však zapojil do českého stavovského povstání a po jeho potlačení byli odsouzeni ke ztrátě hrdla i majetku. Po nich zámek jako konfiskát získal pobělohorský královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda. Přibližně z té doby pochází zámecká barokní kaple Panny Marie stavitele Carla Luraga.

Mezi léty 1728 a 1872 zámek vlastnili Krakovští z Kolovrat. Poslední majitelé zámku před jeho zabavením státem v roce 1945 byli Pálffyové z Erdödu.

Prohlídkové trasy vedou celkem patnácti místnostmi a sály. Kromě v ČR unikátní Lokšanské knihovny připomeňme významnou část zámku, a to renesanční, dřevem obloženou jídelnu. Obložení dřevem, takzvané táflování, bylo totiž pro renesanční interiéry typické. Do obložení je zasazený cyklus grafiky z roku 1580 a další výzdoba. Dále jsou k vidění např. exponáty z výprav Jana Pálffyho po východní Africe.

V bývalém parkánu, ochraně hradebních zdí proti podkopání, je bylinková zahrada v renesančním stylu. Rostou v ní léčivky používané v 16. století.

V zámku se často pořádají koncerty a hudební akce vůbec. Některé probíhají v kapli Panny Marie, kde využívají zrestaurované varhany z roku 1792.

Více informací

Vznik zámku je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města.

Jeden z prvních významných držitelů a stavebníků Březnice byl v 15. století nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. Ten březnický hrad přestavěl, Březnice však byla v době husitských válek obležena vojsky katolických pánů a dobyta. Poničená březnická tvrz zůstala na čas neobydlená.

V roce 1506 získali Malovcové z Chýnova a na Vimperce již částečně opravený objekt, ale s podstatnějšími zásahy začal Petr Malovec, který tvrz rozšířil o vnější opevnění s vodním příkopem a hradební zeď s baštami. Na tomto fortifikačním systému se snad podílel významný královský stavitel Benedikt Rejt z Pístova. V roce 1547 se Petr Malovec zapojil do povstání proti králi Ferdinandovi I. a jeho majetek byl konfiskován.

Díky Ferdinandově přízni získal v roce 1548 březnický majetek Jiřík z Lokšan, který působil ve dvorských službách jako tajemník, místokancléř, dvorský rada a říšský hejtman. Za správy vzdělaného Jiříka z Lokšan dochází nejvýznamnější proměně zámku i města. Spolu s manželkou Kateřinou, roz. Adlerovou,povolali do Březnice italské stavitele a středověký objekt se dispozičně proměnil v pohodlné renesanční sídlo. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. O skvělé výpravnosti lokšanského sídla svědčí dochovaná knihovna s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi z roku 1558. Lokšanové udržovali úzké kontakty se dvorem. S Březnicí je spojena známá historie lásky a tajného manželství Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským.

Po bitvě na Bílé hoře (1621) byly lokšanské majetky konfiskovány a novým držitelem panství se stal v roce 1623 Přibík Jeníšek z Újezda, který se zúčastnil (1622) procesu proti hlavním představitelům protihabsburského povstání jako královský prokurátor. Zahájil další významnou etapu rozvoje březnického panství a města Březnice. V rámci rekatolizace přivedl do města jezuity, kteří založili jezuitskou kolej a kostel sv.Ignáce a Františka Xaverského v letech 1642 - 1650. Obě tyto stavby a zároveň zámeckou kapli z let 1625 - 1632 projektovali italští architekti a stavitelé, bratři, Carlo a Martin Luragové.

Po vymření Jeníšků z Újezda v roce 1728 přešla Březnice na Krakovské z Kolowrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu, Josef Maria Krakovský z Kolowrat a jeho syn Hanuš Krakovský z Kolovrat, byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši, do roku 1872 provedli na březnickém sídle pouze přestavby dílčího charakteru, nově byly upraveny interiéry a obohaceny o cenné sbírky.

Zbořením některých budov, přístavbou zdi s baštou a novorenesanční sgrafitovou omítkou vtiskli konečnou podobu zámku, zámeckým interiérům i sbírkám poslední soukromí majitelé Březnice, Palffyové z Erdödu, kterým byl v roce 1945 majetek konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky č.12/45 z 21.června 1945.