Zámek Bílence

Na místě dnešního zámku stávala původně od 2. poloviny 14. století zemanská tvrz, kterou si nechal postavit pravděpodobně Jindřich z Bílenců.

Postupem času na tvrzi sídlila řada více či méně významných šlechticů. Roku 1618 se Bílence dostaly do majetku rodu Štampachů. Většina pánů z tohoto rodu se však zapojila do stavovského povstání a po porážce o tvrz s poplužním dvorem v konfiskaci přišli.

V roce 1626 koupil Bílence Pavel Michna z Vacínova, který ale na tvrzi nesídlil, a ta tak začala pomalu pustnout. K její zkáze silně přispěla i třicetiletá válka.

Ve druhé polovině 17. století byl na místě bývalé tvrze v Bílencích zbudován rozsáhlý hospodářský dvůr. Roku 1766 Bílence koupil Jindřich z Auersperku, který sídlil na nedalekém zámku Červený hrádek. Jeho syn nechal v pravé části dvora postavit barokní zámeček. Ten sloužil jak ke správě statku, tak i panstvu jako lovecký zámeček.

Osudy zámku Bílence byly spojeny s červenohrádeckým panstvím až do roku 1924, kdy statek se zámkem koupila rodina Kubovičů. Roku 1933 jej koupili Karlovi, kterým byl také v rámci restituce po roce 1989 navrácen.

Zámek ani jeho exteriéry nejsou veřejnosti přístupné.