náměstí Kryštofa Haranta, 349 53, Bezdružice
Telefon:
+420 374 629 262
E-mail:
info@zamekbezdruzice.com
Web:
Nevyplněno
Mnohým se při vyslovení Bezdružic vybaví vzpomínky na známého českého humanistu a cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, popraveného roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Harantovu osobu spojuje však s Bezdružicemi pouze příbuznost s rodem, který zdejší krajinu opustil již ve 14. století.
Na místě dnešního zámku stával od 13. století menší středověký hrad. Část starého hradu byla v 16. století přestavěna v duchu renesance a z gotické části se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov. Na bezdružickém zámku se často střídali páni, kteří si sídlo upravovali podle svých potřeb. S těmito přestavbami započaly rody Elpognárů a Švamberků. Na zámku dnes najdeme všechny umělecké slohy kromě románského.
V období třicetileté války bylo toto šlechtické sídlo vypáleno Švédy a po roce 1711 byl zámecký objekt zmiňován již jako značně zpustlý a bez střechy. Záchrana pro zámek přišla v letech 1772 až 1776, kdy Bezdružice prošly díky knížeti Karlu Tomáši Löwensteinovi pozdně barokní přestavbou, která dala zámku téměř dnešní podobu. Potomci z rodu Löwensteinů vlastnili zámek až do konce druhé světové války. V roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo si jej pro rekreaci svých zaměstnanců.
Dnešní zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který na místě nejvyššího nároží vznikl již koncem 13. století a jehož část byla v 16. století přestavěna. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Nádvoří je přístupné průjezdem, který vznikl úpravou gotické brány.
Nákladnou renesanční přestavbou prošel objekt za posledních Kolovratů a Elpognarů. Budovy kolem nádvoří byly tehdy minimálně o jedno patro vyšší. V roce 1711 je tato část zámku popisována jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha a započalo se s jejím bouráním. Renesanční sídlo, obklopené podle starých popisů parkánem a přístupné branou přes příkop s padacím mostem, bylo vypáleno Švédy. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti demolován a použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Zámek v té době prý ještě obklopovala vysoká zedˇ s cimbuřím.
Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba vtiskla zámku dnešní podobu a její rozsah byl finančně velmi náročný. Potomci Löwensteinů vlastnili zámek až do konce druhé světové války. V roce 1815 strhla vichřice střechu a i s částí krovu. 19. září 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely.
| Otvírací dny | Čas | |
| Leden | So + Ne | 10:00 - 17:00 |
| Únor | So + Ne | 10:00 - 17:00 |
| Březen | So + Ne | 10:00 - 17:00 |
| Duben | So + Ne | 10:00 - 17:00 |
| Květen | St - Ne | 10:00 - 17:00 |
| Červen | St - Ne | 10:00 - 17:00 |
| Červenec | St - Ne | 10:00 - 17:00 |
| Srpen | St - Ne | 10:00 - 17:00 |
| Září | St - Ne | 10:00 - 17:00 |
| Říjen | St - Ne | 10:00 - 17:00 |
| Listopad | So + Ne | 10:00 - 17:00 |
| Prosinec | So + Ne | 10:00 - 17:00 |
Expozice muzea české sklářské tvorby
-
Mariánské hradby, 118 00, Praha 1
-
Zámek, 691 42, Valtice
-
Zámek, 381 01, Český Krumlov
-
Hlohovec, 691 43, Hlohovec