Zámek Běhařov

340 21, Běhařov, Tel.: +420 251 108 130, info@czda.cz
Běhařov/Památky - Běhařov


Popis místa
Zámek Běhařov se nachází ve stejnojmenné obci v Plzeňském kraji. Barokní zámek z 18. století najdete na návsi obce v blízkosti kostela sv. Prokopa. Budova zámku je patrová s mansardovou střechou a jednoduchou fasádou. Součástí zámku je terasovitě upravený nevelký park. Zámek je zachovalý, avšak veřejnosti nepřístupný.

Zajímavost zámku Běhařov:

Za druhé světové války sloužil zámek "nacistickému projektu" - Běhařovský zámek sloužil jako továrna na dokonalé Němce.

Vybraní důstojníci s árijskými rysy z jednotek SS sem byli posíláni na krátký odpočinek z bojiště, a aby dali život novým, ještě dokonalejším Němcům Třetí říše, kteří budou nadřazeni všem ostatním národům v Evropě a později ve světě.

V zámku byla kromě důstojníků pečlivě hlídaná skupina mladých německých žen. Všechny měly společné výrazné árijské rysy, jak byly definovány tehdejší zločinnou oficiální Německou rasovou teorií - blonďaté vlasy, modré oči, světlou pleť a pokud možno výrazné ženské znaky.

Běhařovský zámek schovaný v Čechách realizátorům šíleného rasového projektu, který měl být možná utajený i před německou veřejností, velmi vyhovoval. Klidné a příjemné prostředí byloideální k otěhotnění.

Ženy byly po splnění svého "bojového vlasteneckého" úkolu poslány do Německa.

Ke konci války se Němci i se svým projektem vytratili, zámek krátce po osvobození obsadila americká armáda a po vítězství komunismu sloužil jakodělnická přípravka na vysoké školy.

Později v něm byl dlouhou dobu láčebný ústav Klatovské nemocnice.

Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

V roce 1738 získal Běhařov rytířský rod Hubatiů z Kotnova, který vybudoval v polovině 18. století v Běhařově na místě někdejší tvrze obdélníkový jednopatrový barokní zámek. Byla to prostá budova bez architektonických zvláštností s trojitou mansardovou střechou a cibulovitou věžičkou.

Jan Hubatius z Kotnova prodal roku 1834 Běhařov Eduardovy hraběti Stadionovi - Tannhausenovi, který ho po roce postoupil Františkovy hraběti Stadionovi – Tannhausenovi. Od něho statek roku 1838 koupil Václav Veit a ten ho roku 1844 prodal Karlovi Antonínovi Bedřichovi knížeti Hohenzollernovi.

V roce 1918 koupil zámek akademický malíř a grafik Alois Kalvoda. Budova zámku dostala současnou podobu při přestavbě v letech 1923-1927. Kalvoda patřil mezi žáky prof. J. Mařáka na Pražské akademii a výrazné vyznavače impresionismu.

Zdejší zámek mu posloužil jako jeho letní malířská škola, která se specializovala na krajinky a prošlo jí i několik malířů z Klatovska. V té době byla před vchod zámku umístěna bronzová socha Josefa Drahoňovského "Píseň našich hor" (1927) a na kašnu socha "Pasačka" Františka Úprky.

V roce 1945 byl objekt znárodněn a sloužil Okresnímu ústavu národního zdraví v Klatovech. Dnes je opět soukromým majetkem.

Zámek není veřejnosti přístupný.



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz