Slezskoostravský hrad

Hradní, 710 00, Ostrava, Tel.: +420 602 795 247, hrad.ovas@cerna-louka.cz
Ostrava/Památky - Ostrava


Popis místa
Gotický Slezskoostravský hrad z druhé poloviny 13. století byl v 16. století přestavěn na renesanční sídlo. V minulosti sloužil jako obranná pevnost a tomu také odpovídá jeho vzhled a vysoké mohutné zdi. Nachází se v ostravském obvodu Slezská Ostrava, u soutoku Ostravice a Lučiny. V uplynulých dvou desetiletích prodělal řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnil vlastníka a nakonec mu hrozila téměř záhuba.

Hradní, 710 00, Ostrava
Telefon: +420 602 795 247
E-mail: hrad.ovas@cerna-louka.cz
Web: http://www.cerna-louka.cz

Naplánovat trasu

V současné době je hrad zrekonstruován a návštěvníci zde mohou zhlédnout stálé expozice o historii objektu a města Ostravy, expozici útrpného práva, hradní sklepení s čarodějnicemi, akvária se sladkovodními rybami a hradní galerii.

V kamenném výklenku hradní pevnosti na nádvoří se nachází hradní kovárna. V průběhu roku se zde konají lákavé kulturní a zábavní festivaly a jiné společenské akce.

Najdete zde i hradní kapli nebo velký amfiteátr, kde se konají např. Letní shakespearovské slavnosti. V podzemí hradu můžete obdivovat podvodní svět ostravských řek v obřích akváriích nebo čarodějnickou expozici.

Téměř o všech starobylých hradech a zámcích kolují různé pověsti, a samozřejmě také o Slezskoostravském hradu. Dochovalo se jich několik, mezi nejznámější patří pověst o Želeném muži a Bílé paní.

K dalším pověstem o Slezskoostravském hradu patří například Červený mužík a dva písaři Zlomyslný červený mužík, Jak písaři hledali poklad nebo O zlém drábu Luňákovi.

Bylo všeobecně známo, že pod hradem byly sklepy s množstvím chodeb, které prý vedly na všechny strany, jedna z nich dokonce pod Ostravicí až do Zábřehu nad Odrou. V těchto sklepech byly ukryty velké poklady.

Hrad postavila ve 2. pol. 13. století u brodiště poblíž soutoku řek opolská, či těšínká knížata z rodu Piastovců. Smyslem a účelem hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména ochrana hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka Ostravice.

O jeho významu svědčí fakt, že byl již ve 13. století obehnán 4 m vysokou a 2,5 m širokou zdí. V roce 1534 byl gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, které provedl tehdejší majitel Jan Sedlnický z Choltic. Tato úprava je dosud patrná v pozůstatcích zříceniny i v úpravách interiéru.

V průběhu třicetileté války byl několikrát vydrancován zahraničními vojsky. V roce 1714 jej na další dvě století získal rod Wilczků. Za jejich vlády byl hrad poškozen okolní těžbou uhlí. 

V roce 1872 zámek vyhořel, byl však ještě obnoven. Hlavní příčinou jeho zkázy byla těžba uhelných slojí přímo pod zámkem. Stavba poklesla o 16 m.

Ve 20. století stavba značně zchátrala a záchranných prací se Slezskoostravský hrad dočkal až v roce 2004. Do dnešní doby se dochovala původní palácová dvoupodlažní stavba s ochranným hradebním systémem.

2.polovina 13.století ve Slezské Ostravě byl vystavěn pevný gotický hrad.
1380 těšínský kníže Přemysl postoupil dosud knížecí hrad ve Slovanské (Polské, Slezské) Ostravě Pavlovi z Warty.
1438 - 1440 hradu se zmocnil Jan Čepek ze Sán, vrchní hejtman sirotčího polního vojska, který ovládl také město Moravskou Ostravu a Hukvaldy.
2.čtvrtina 16.století hrad se přestavuje do renesančního stylu a stává se jedním ze středisek politického dění na Těšínsku.
1590 na hradě se koná zemský sněm pánů a rytířů Těšínského knížectví, který přijímá deklaraci k zemskému zřízení těšínskému, jež mj. stvrzovalo užívání češtiny jako jediného úředního jazyka v knížectví.
1714 třicetiletou válkou zpustošený hrad se stává majetkem šlechtického rodu Wilczků z Dobré Zemice. Ti v něm však nebydlí, hrad slouží pouze jako sídlo správy slezskoostravského panství a dále chátrá.
1848 hrad klesá vlivem důlní činnosti o 16 metrů.
1872 požár levého křídla.
1895 koná se komisionální prohlídka hradu nařízená Okresním soudem v Bohumíně, která má zjistit příčiny velkých trhlin ve zdivu.
1922 další komisionální prohlídka konstatuje vážné poškození hradu následkem poddolování.
1933 cedule s upozorněním, že v areálu hradu není bezpečno.
1945 hrad převzal stát, spravuje ho Důl Trojice.
1950 uvažuje se o demolici.
1954 hradu hrozí demolice, demoliční výměr je zrušen, přesto jsou zdi a konstrukce na mnoha místech rozebírány a bořeny.
1958 areál hradu přejímá Obvodní národní výbor Slezská Ostrava.
1961 byli vystěhování poslední obyvatelé hradu.
1963 hrad zapsán do státního seznamu kulturních památek pod číslem 233.
1965 buldozerem byla srovnána jediná dochovaná pozdně gotická bašta.
1967 soutěž na architektonické řešení rekonstrukce hradu.
1973 snaha o převzetí pod správu krajské památkové péče.
1979 bylo započato s výstavbou hradní vinárny, odstraněna část přilehlé čelní hradební zdi a části hradního paláce.
1981 dána do provozu hradní vinárna "Rotunda". Pokračují stavební práce na výstavbě hotelové části, jedná se o černou stavbu.
1989 hrad je vyňat ze seznamu nemovitých kulturních památek. V tomto roce bylo prostavěno 20 mil. Kč, projekt byl označen jako nepřijatelný, proto byly práce zastaveny.
1990 hrad byl opět zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek č. 233.
1992 začíná nový projekt využití jako hotelového komplexu, hrad je prodán firmě East West Leasing.
1995 je uvedena do provozu Rotunda, stagnace.
1995 existuje návrh na hotel, restauraci, supermarket, vše je ale zamítnuto.
2003 hrad je nečinný, opravena je pouze střecha věže.
2003 v září 2003 uzavřena mandátní smlouva mezi Statutárním městem Ostrava a společností Ostravské výstavy, a.s. o správě hradu
2004 14. května slavnostní otevření Hradní lávky a Slezskoostravského hradu pro veřejnost.
  Otvírací dny Čas
Od 15. února Út - Ne 10:00 - 16:00
Březen Út - Ne 10:00 - 18:00
Duben Út - Ne 10:00 - 18:00
Květen Út - Ne 10:00 - 18:00
Červen Po - Ne 9:00 - 20:00
Červenec Po - Ne 9:00 - 20:00
Srpen Po - Ne 9:00 - 20:00
Září Út - Ne 10:00 - 18:00
Říjen Út - Ne 10:00 - 18:00
Listopad Út - Ne 10:00 - 16:00
Prosinec Po - Ne 10:00 - 18:00

Prohlídka hradu



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz