Hradní, 710 00, Ostrava
Telefon:
+420 602 795 247
E-mail:
hrad.ovas@cerna-louka.cz
Web:
http://www.cerna-louka.cz
V současné době je hrad zrekonstruován a návštěvníci zde mohou zhlédnout stálé expozice o historii objektu a města Ostravy, expozici útrpného práva, hradní sklepení s čarodějnicemi, akvária se sladkovodními rybami a hradní galerii.
V kamenném výklenku hradní pevnosti na nádvoří se nachází hradní kovárna. V průběhu roku se zde konají lákavé kulturní a zábavní festivaly a jiné společenské akce.
Najdete zde i hradní kapli nebo velký amfiteátr, kde se konají např. Letní shakespearovské slavnosti. V podzemí hradu můžete obdivovat podvodní svět ostravských řek v obřích akváriích nebo čarodějnickou expozici.
Téměř o všech starobylých hradech a zámcích kolují různé pověsti, a samozřejmě také o Slezskoostravském hradu. Dochovalo se jich několik, mezi nejznámější patří pověst o Želeném muži a Bílé paní.
K dalším pověstem o Slezskoostravském hradu patří například Červený mužík a dva písaři Zlomyslný červený mužík, Jak písaři hledali poklad nebo O zlém drábu Luňákovi.
Bylo všeobecně známo, že pod hradem byly sklepy s množstvím chodeb, které prý vedly na všechny strany, jedna z nich dokonce pod Ostravicí až do Zábřehu nad Odrou. V těchto sklepech byly ukryty velké poklady.
Hrad postavila ve 2. pol. 13. století u brodiště poblíž soutoku řek opolská, či těšínká knížata z rodu Piastovců. Smyslem a účelem hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména ochrana hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka Ostravice.
O jeho významu svědčí fakt, že byl již ve 13. století obehnán 4 m vysokou a 2,5 m širokou zdí. V roce 1534 byl gotický hrad přestavěn na renesanční zámek, které provedl tehdejší majitel Jan Sedlnický z Choltic. Tato úprava je dosud patrná v pozůstatcích zříceniny i v úpravách interiéru.
V průběhu třicetileté války byl několikrát vydrancován zahraničními vojsky. V roce 1714 jej na další dvě století získal rod Wilczků. Za jejich vlády byl hrad poškozen okolní těžbou uhlí.
V roce 1872 zámek vyhořel, byl však ještě obnoven. Hlavní příčinou jeho zkázy byla těžba uhelných slojí přímo pod zámkem. Stavba poklesla o 16 m.
Ve 20. století stavba značně zchátrala a záchranných prací se Slezskoostravský hrad dočkal až v roce 2004. Do dnešní doby se dochovala původní palácová dvoupodlažní stavba s ochranným hradebním systémem.
2.polovina 13.století | ve Slezské Ostravě byl vystavěn pevný gotický hrad. |
1380 | těšínský kníže Přemysl postoupil dosud knížecí hrad ve Slovanské (Polské, Slezské) Ostravě Pavlovi z Warty. |
1438 - 1440 | hradu se zmocnil Jan Čepek ze Sán, vrchní hejtman sirotčího polního vojska, který ovládl také město Moravskou Ostravu a Hukvaldy. |
2.čtvrtina 16.století | hrad se přestavuje do renesančního stylu a stává se jedním ze středisek politického dění na Těšínsku. |
1590 | na hradě se koná zemský sněm pánů a rytířů Těšínského knížectví, který přijímá deklaraci k zemskému zřízení těšínskému, jež mj. stvrzovalo užívání češtiny jako jediného úředního jazyka v knížectví. |
1714 | třicetiletou válkou zpustošený hrad se stává majetkem šlechtického rodu Wilczků z Dobré Zemice. Ti v něm však nebydlí, hrad slouží pouze jako sídlo správy slezskoostravského panství a dále chátrá. |
1848 | hrad klesá vlivem důlní činnosti o 16 metrů. |
1872 | požár levého křídla. |
1895 | koná se komisionální prohlídka hradu nařízená Okresním soudem v Bohumíně, která má zjistit příčiny velkých trhlin ve zdivu. |
1922 | další komisionální prohlídka konstatuje vážné poškození hradu následkem poddolování. |
1933 | cedule s upozorněním, že v areálu hradu není bezpečno. |
1945 | hrad převzal stát, spravuje ho Důl Trojice. |
1950 | uvažuje se o demolici. |
1954 | hradu hrozí demolice, demoliční výměr je zrušen, přesto jsou zdi a konstrukce na mnoha místech rozebírány a bořeny. |
1958 | areál hradu přejímá Obvodní národní výbor Slezská Ostrava. |
1961 | byli vystěhování poslední obyvatelé hradu. |
1963 | hrad zapsán do státního seznamu kulturních památek pod číslem 233. |
1965 | buldozerem byla srovnána jediná dochovaná pozdně gotická bašta. |
1967 | soutěž na architektonické řešení rekonstrukce hradu. |
1973 | snaha o převzetí pod správu krajské památkové péče. |
1979 | bylo započato s výstavbou hradní vinárny, odstraněna část přilehlé čelní hradební zdi a části hradního paláce. |
1981 | dána do provozu hradní vinárna "Rotunda". Pokračují stavební práce na výstavbě hotelové části, jedná se o černou stavbu. |
1989 | hrad je vyňat ze seznamu nemovitých kulturních památek. V tomto roce bylo prostavěno 20 mil. Kč, projekt byl označen jako nepřijatelný, proto byly práce zastaveny. |
1990 | hrad byl opět zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek č. 233. |
1992 | začíná nový projekt využití jako hotelového komplexu, hrad je prodán firmě East West Leasing. |
1995 | je uvedena do provozu Rotunda, stagnace. |
1995 | existuje návrh na hotel, restauraci, supermarket, vše je ale zamítnuto. |
2003 | hrad je nečinný, opravena je pouze střecha věže. |
2003 | v září 2003 uzavřena mandátní smlouva mezi Statutárním městem Ostrava a společností Ostravské výstavy, a.s. o správě hradu |
2004 | 14. května slavnostní otevření Hradní lávky a Slezskoostravského hradu pro veřejnost. |
Otvírací dny | Čas | |
Od 15. února | Út - Ne | 10:00 - 16:00 |
Březen | Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Duben | Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Květen | Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Červen | Po - Ne | 9:00 - 20:00 |
Červenec | Po - Ne | 9:00 - 20:00 |
Srpen | Po - Ne | 9:00 - 20:00 |
Září | Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Říjen | Út - Ne | 10:00 - 18:00 |
Listopad | Út - Ne | 10:00 - 16:00 |
Prosinec | Po - Ne | 10:00 - 18:00 |
Prohlídka hradu
-
Bouzov, 783 25, Bouzov
-
Polesí, 687 08, Buchlovice
-
Houska, 472 01, Houska
-
Janův hrad, 691 45, Podivín