Hrad Týnec nad Sázavou

Nejstarší písemná zpráva o existenci Týnce a týneckého hradu je z roku 1318 a zachovala se ve zlomku bývalých soudních spisů tzv. půhonných desek.

Archeologické nálezy, objevené při výzkumu v týneckém hradním nádvoří v letech 1969 - 1974 a další nálezy v okolí Týnce (např. slovanské pohřebiště na Brodcích z 8. až 9.století aj.) ukázaly, že tato oblast byla osídlena již v 8. až 10. století. V 11.století zde byl postaven nejprve dřevěný a později kamenný hrad s románskou rotundou, která je nejstarší dochovanou stavební památkou v Týnci.

Týnecké hradiště mělo výhodnou polohu na vysokém skalním ostrohu nad řekou Sázavou, která je chránila od severní strany. Od západu přispíval k jeho ochraně Janovický potok, od jihu pak široká a hluboká strž, vyhloubená přívaly dešťových vod. Nejpřístupnější a tedy i nejzranitelnější bylo hradiště z východní strany, ve směru od Bukovan. Můžeme proto předpokládat, že právě z oné strany mu byla předsunuta mohutná bašta, zpevněná příkopem, valem a palisádou. To bylo ono zatýnění, které dalo osadě jméno. Jelikož po tomto opevnění nejsou patrny pozůstatky, je možné, že bylo rozrušeno při výstavbě farní budovy a příslušných hospodářských objektů.

Týnecké hradiště mělo funkci strážního místa, jehož posádka kontrolovala a chránila bezpečnost kupců ubírajících se obchodní cestou z jihu na sever, nebo z východu na západ a zase obráceně. Obchodníci mohli v Týnci kdykoliv přerušit jízdu, občerstvit se a dopřát odpočinku sobě i svým koním nebo soumarům. Hradiště i podhradí bylo pro takové účely jistě vybaveno, i když prostředky nenáročnými. Koně postávali pod jednoduchými přístřešky a lidé uléhali v zemljankách nebo v polozemnicích u otevřených ohňů, přikryti zvířecími houněmi. Ve středověku byla zde osada již větší - tvořila podhradí po obou březích řeky, ale obydlí byla nízká, dřevěná a jenom ohniště s keramikou nám blíže prozrazují jejich polohu. Zbytky takových objektů, tj. obytných zemních jam, ohnišť, zásob obilí, keramických nádob apod. byly nalezeny na nádvoří dnešního Metazu, dále v místech autobusového nádraží, a na levém břehu Sázavy, kde kromě ohniště a kamenných nástrojů byl objeven i kostrový hrob s popelnicí. V těchto místech od nepaměti vedl přes vodu brod, později přívoz a nakonec most.

• Rotunda a věž hradu