Studio Ypsilon

Studio Ypsilon je jedno z předních českých divadel. Má své nezastupitelné místo ve vývoji současného českého divadla. Studio Ypsilon (familiérně Ypsilonka) sídlí v Praze v prvním pražském konstruktivistickém domě z roku 1927 architekta Jaromíra Krejcara, ale vzniklo už roku 1963 v Liberci. Tvůrcem a zakladatelem je Jan Schmid. Divadlo Ypsilonka si vydobylo cestu na vrchol díky píli a odvaze svých zakladatelů. V jeho repertoáru převažují komediální díla, ale i hry vážnější. Dnes vzpomínají na Ypsilonku ti, kteří zažili její pražské a liberecké začátky. V 80. letech nabízelo studio moderní uměleckou alternativu jako jediné.

Spálená, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 224 948 124
E-mail: ypsilonka@ypsilonka.cz
Web: http://www.ypsilonka.cz/

Studio Ypsilo má k dispozici 2 divadelní sály: malou scénu a větší divadelní sál rekonstruovaný do původní podoby ve stylu artdeco.

Studiem Ypsilon prošla řada významných českých herců a i v současné době jde o soubor vynikajících a velmi populárních osobností. Studio Ypsilon se vyznačuje osobitým stylem a poetikou, má autorskou povahu a vyznačuje se také poetikou „otevřeného díla“, komunikativností a autenticitou. Ypsilonský tvůrčí princip vychází z dvojího pohledu.

Z toho, co je elementární, co je v běhu času trvalé a nemění se (nebo jen velmi pomalu), a z toho co teprve na základě tohoto poznání probíhá jako všeobecný vývoj (dějiny, historie), kde se naopak s kulisami doby věci proměňují velmi rychle. V tomto nastavení tak lze u Ypsilonu hovořit i o určitém nestárnutí, protože když se pracuje s neukončeností, náhodou, stálou otevřeností, tak k vlastní (živé) ukončenosti dochází vždy znovu (nově) právě ve chvíli nyní hraného představení.

Činnost je tak otevřena budoucnosti (po této stránce je Ypsilonka ve vývoji divadla zlomová, jelikož tím nabídla změny divadelního myšlení k jinému nazírání světa, které se postupně ujaly), s možnostmi pokoušet se dobrat toho, co ani sami dopředu nepředpokládáme.

V inscenacích Studia Ypsilon se pojí prvky groteskního i civilního výrazu, živá hudba, zpěv a textappeal ve specifickou montáž, ve které se jednotlivé prvky kontrapunkticky doplňují. Tvůrčí metoda bývá označována jako kolektivní improvizace. Improvizace jako otevřený způsob vnímání světa. Jde o autorské doplňování se často různorodých autorských iniciativ všech členů souboru ve všech fázích zrodu díla a s tím spojená nutnost učit se poslouchat jeden druhého, respektovat postoje partnerů atd. Ale být pohyblivou součástí celku. Hlavní koncepční silou však v tomto procesu zůstává režijní osobnost Jana Schmida, pro jehož vidění je charakteristické vědomí nedefinitivnosti věcí, rozporuplnosti světa, které se vždy znovu nalézá ve stádiu zrodu.

Herecký soubor Studia Ypsilon je vybírán a koncipován k umělecké všestrannosti, s velkým důrazem na muzikálnost a hudebnost. Samozřejmě důraz je především kladen na osobnostní stránku jednotlivých členů uměleckého souboru. Dílo vždy vzniká v aktivní tvůrčí souhře.

Studio Ypsilon zazářilo mezi diváky v 80. a 90. letech. Dnes si stále udržuje nezávislost a jeho hry balancují povětšinou mezi hořkou komedií a satirou. Vzniklo původně jako zcela amatérské a ze svého rodného Liberce se přestěhovalo do Prahy. Hrají v něm významní čeští herci jako Jiří Lábus a jeho nerozlučný partner Oldřich Kaiser. Objevili se v něm taková esa české herecké scény jako Martin Dejdar nebo Jaroslava Kretschmerová. Studio dnes hraje trvale v Praze a nastudovává z naprosté většiny své vlastní hry. Hudebně a textově s ním spolupracuje například Marek Eben. Televizní divák si jistě vybaví pořad Ruská ruleta, který byl založen na improvizaci herecké dvojice Kaiser a Lábus. Právě tento pořad připravovala část studia Ypsilon.

Více informací

Když v roce 1963 zakládal Jan Schmid amatérskou experimentální divadelní skupinu v kasárnách Československé lidové armády v Liberci, pravděpodobně netušil, že stojí u zrodu divadelního fenoménu. Studio Ypsilon dnes patří k předním experimentálním scénám v České republice. Tzv. Ypsilonku si dnes většina lidí spojí se jmény Kaiser, Lábus, Dejdar nebo Schmitzer. Málokdo tuší, že před nimi Ypsilonku hnali kupředu nadšení amatéři, odvážní experimentátoři a především nezdolní vytrvalci. Několikrát se zdálo, že Ypsilonka zanikne, ale pokaždé dokázala zvednout hlavu a pokračovat.

Rok 1963 znamenal určitou míru uvolnění a toto divadlo vzniká v rámci kulturní činnosti vojáků základní služby. Velice brzy, pouhé tři roky od svého založení, se profesionalizuje a je začleněno pod Severočeské loutkové divadlo. Mezi zakladatele této skupiny patří kromě Jana Schmida i Karel Novák, Zuzana Schmidová a Jana Nováková. První inscenace vznikla ve vojenském kinosále a nedlouho po ní následovaly další. Soubor nastudoval klasické hry ve zcela moderním a originálním pojetí. Divadlo si utahovalo z diváka i samo ze sebe.

Kolem roku 1969 se do studia dostává například i Jiří Lábus, Bronislav Poloczek a další. Divadelní soubor příležitostně režíruje i mistr nepolitického divadla Eduard Schorm nebo Jan Grossman, který se spojen například s Divadlem Na Zábradlí. Studio čím dál častěji cestuje mimo Liberec a svou domovskou scénu. Zajíždí do Prahy, kde se objevuje na prknech Divadla Na Zábradlí, v Redutě nebo Branickém divadle. Ypsilonka se stává fenoménem 80. a 90. let.

Od roku 1981 je Ypsilonka připojena k Divadlu Jiřího Wolkera a začátek 80. let přináší ostrý boj s cenzurním tlakem normalizační politiky.

Od poloviny 80. let se situace vylepšuje a studio získává svou stálou scénu. Spolupracuje s Divadlem na provázku nebo Hanáckým divadlem. Texty pro divadlo připravuje Martin Eben a cesta k vrcholu pokračuje velkolepou několikahodinovou show v pražské Lucerně. V době, kdy pendreky některých dnešních poslanců, dopadaly na hřbety protestujících studentů na Národní třídě, se z Ypsilonky stává malý ostrůvek odporu. Herci v přestávkách vybíhali na Národní třídu a vraceli se s informacemi přímo z místa. Hrála se tehdy Kafkova Amerika a při tom právě dodýchávala jedna fáze komunistického režimu.

Herci:

Martin Bohadlo

Markéta Častvaj Plánková

Martin Dejdar

Jaroslav Etlík

Jiří Havelka

Braňo Holiček

Martin Janouš

Jan Jiráň

Miroslav Kořínek

Jaroslava Kretschmerová

Jiří Lábus