Státní hrad Křivoklát

Popis místa

Hrad Křivoklát patří mezi nejstarší a nejvýznamnější evropské hrady. Své dětství zde strávil Karel IV., hrad však býval i obávaným vězením. Dnes si tu návštěvníci mohou prohlédnout nádhernou hradní kapli se vzácným oltářem, rytířský a královský sál, unikátní knihovnu čítající 52 tisíc svazků, vězení s mučírnou či věž s loveckými sbírkami, odkud si vychutnají krásný výhled do okolí. Třešničkou na dortu je pak expozice gotické deskové malby a plastiky. Křivoklátská příroda je ideálním místem výletů. Kromě prohlídky hradu (prvního a druhého okruhu a okruhu bez průvodce), je pro vás připraveno několik individuálních vycházkových okruhů s výchozím místem od hradu.

270 23, Křivoklát
Telefon: +420 313 558 440
E-mail: krivoklat@krivoklat.cz
Web: http://www.krivoklat.cz

Naplánovat trasu

Stavba je zasazena v lesnaté středočeské krajině a je častým cílem tuzemských i zahraničních turistů. Není se do divit, protože hrad Křivoklát patří k nejvýznamnějším středověkým památkám na našem území. Kromě jiných významných osobností českých dějin zde pobýval například i Václav IV. nebo jeho předek Přemysl Otakar II.

Hrad leží uprostřed hlubokých křivoklátských hvozdů a jeho okolí je tak ideálním místem pro pěší i cyklistické výlety. Pokud se vydáte na prohlídku hradu, můžete se seznámit nejen se sbírkou loveckých zbraní, výtvarným uměním s loveckou tematikou, ale například i s nesmírně rozsáhlou knihovnou, kterou shromáždil Karel Egon I. z Fürstenberku. Ten patří bezesporu mezi největší sběratele knih své doby. Již na sklonku jeho života knihovna údajně čítala přes 20 tisíc svazků a dnes se může pochlubit neuvěřitelným objemem 52 tisíc knih.

V prostorách obytného paláce si můžete prohlédnout významná výtvarná díla českých krajinářů a portréty rodu Fürstenberků. Hrad představuje cennou ukázku pozdně gotických prostor. Zejména kaple s malovaným oltářem z doby pozdní gotiky patří mezi nejvýznamnější gotické památky v České republice.

Více informací

Pevné hradiště Křivoklát poprvé zmiňuje Kosma v roce 1110. Archeologické průzkumy však neprokázaly původní osídlení z té doby, proto je toto tvrzení vnímáno sporně. Hrad Křivoklát byl původně postaven jako lovecký hrad. Do gotické podoby byl přestavěn za vlády Přemysla Otakara I. a jeho syna Václava I. Tím se Křivoklát stal jedním ze sídelních hradů českých králů.

Oproti hradům, které se nacházely v okolí řeky Berounky, však zpočátku nepatřil mezi ty nejvýznamnější. Teprve s vládou Přemysla Otakara II. se jeho význam zvyšuje, vladař mu dával výraznou přednost před sousedním hradem Týřovem.

Stavební zásahy do podoby hradu Křivoklát lze rozdělit do tří základních fází. Od 30. let 13. století se zde promítají románské prvky. Tehdy byly postaveny dvě věže a mohutné opevnění. V horní části hradního prostoru pak vznikl sálový a purkrabský palác. V této době, tedy kolem poloviny 13. století, již hrad mohl plnit funkci významné pevnosti, o kterou se opírala panovnická moc. Stal se důstojným a pevným sídlem pro tehdejší vládnoucí přemyslovskou dynastii.

Druhá fáze stavební činnosti na hradě je spojena právě s vládou Přemysla Otakara II. V této fázi vznikly obytné a hospodářské prostory a dochází k zahuštění vnitřního prostoru hradu. Byl postaven druhý palácový komplex a k západní hradbě byla přistavěna rozsáhlá zděná budova.

Během třetí etapy, která proběhla za vlády Václava II., byl Křivoklát dokončen. Uprostřed velkolepého palácového komplexu se zrodil reprezentační sál, který svou rozlohou patřil k vůbec největším společenským prostorám své doby. Větší prostory tehdy existovaly jen pro potřeby víry, tedy v kostelích či chrámech.

Další stavební úpravy čekaly na svou realizaci až do doby panování Václava IV., syna Karla IV. Ten si velmi oblíbil zdejší křivoklátské lesy a často se na hrad uchyloval před státnickými problémy. Koncem 14. století se tak stavba mění v nejpřednější hrad tehdejší říše. Jenže to netrvalo příliš dlouho. Křivoklát byl těžce poškozen při obléhání husitskými a následně katolickými vojsky.

Předposlední vlnou, díky které získal Křivoklát svou zašlou slávu zpět, byla vláda Vladislava Jagellonského. Tehdy se z hradu opět stává jedna z nejvýznamnějších rezidencí.

Hrad však nikdy zcela neplnil roli společenského centra panovnického dvora. Spíše sloužil jako intimní zátiší. Důkazem toho jsou například pobyty internovaných prominentů. V domácím vězení zde například pobýval i slavný alchymista Edward Kelley.

S příchodem rodu Fürstenberků v první polovině 18. století došlo ke stavebním zásahům, které sloužily k uchování historických hodnot hradu a byly pečlivě restaurovány některé ze staveb. Za těmito snahami stál pražský architekt Jozef Mocker, kterému je však například v případě hradu Karlštejn přisuzována opačná, negativní role při snaze o jeho záchranu.

Od konce 20. let 20. století je Křivoklát majetkem státu.

Významné rody se vztahem k hradu Křivoklát:

Rod Přemyslovců, z nich především Přemysl Otakar II. (1233–1278)

Rod Lucemburků, z nich především Karel IV. (1316–1378) a Václav IV. (1361–1419)

Rod Jagellonců, z nich především Vladislav Jagellonský (1456–1516)

Rod Fürstenberků (1720–1929)

Významné události, které se vážou k historii hradu:

kolem 1230 – Vzniká opevněný hrad.

kolem 1275 – Dochází k první ze tří nejdůležitějších fází stavebního rozvoje tohoto středověkého hradu.

kolem roku 1310 – Devastující požár zasahuje celou plochu hradu.

1422 – Další z řady masivních požárů zachvacuje hradní stavbu.

kolem 1470 – Probíhají stavební úpravy na příkaz Vladislava Jagellonského.

1643 – Hrad opět zachvacuje devastující požár.

1733 – Hrad získává rod Fürstenberků.

1929 – Rod Fürstenberků prodává hrad Československé republice.

	Otvírací dny	Čas
12. ledna - 22. března	sobota (ostatní dny po rezervaci)	10-15
24. března - 30. dubna	Út - Ne	10-16
květen	Út - Ne	10-17
červen	Út - Ne	09-17
červenec + srpen	Út - Ne	09-18
září	Út - Ne	09-17
říjen	Út - Ne	10-16
listopad	SO, NE, svátky	10-15
prosinec	SO, NE, svátky	10-15