Státní hrad a zámek Grabštejn

O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2. polovině 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II, objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Dominantou nově vystavěného hradu i širokého okolí se stala vysoká a mohutná okrouhlá útočištná věž, která se v průběhu věků dočkala celé řady přestaveb. Dnes je snížena a opatřena historizující helmicí. Věž je nejvýznamější památkou na nejstarší fázi stavebních dějin Grabštejna.

Panství a hrad na strategickém místě v pomezí Čech a Lužice pak byly zejména v 15. století dějištěm řady válečných střetů. Pravděpodobně z této doby je i linie opevnění s flankovacími věžicemi, dnes částečně zachované v hmotě jižního křídla. Opevnění bylo pravděpodobně velmi pevné, neboť odolalo i soustředěnému několikatýdennímu náporu spojených vojsk lužického Šestiměstí a několika severočeských pánů.

Donínové se zde udrželi až do poloviny 16.století, kdy hrad museli pro dluhy a spoluvlastnické potíže prodat.

Nový majitel, zemský rada a místokancléř dr. Jiří Mehl ze Střelic, starý gotický hrad velkolepě přestavěl. Na místě původního hradu tak vzniklo reprezentační renesanční sídlo. Zcela změnila podobu i původní kaple sv. Barbory, dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Kaple je manýristickým klenotem Čech se stěnami zcela pokrytými vzácnými malbami a s unikátními renesančními lavicemi - stallami.  Podobu, kterou kterou Grabštejn získal za Mehla, nesetřelo ani několik dalších přestaveb a oprav. Z díla, které Mehl vybudoval, se však dlouho netěšil. V roce 1586 byl donucen hrad a zámek prodat. Novým vlastníkem se stává Mehlův přítel, Ferdinand Hoffmann z Grünenbühlu.

Během třicetileté války hrad krátký čas patřil také Albrechtovi z Valdštejna a na samém sklonku války se zde na několik let zabydlela švédská posádka, která drancovala okolí. Poté zámek získali Trauttmannsdorfové, kteří přes svůj značný vliv nedokázali zvrátit rozhodnutí o zboření opevnění. Na přímý rozkaz císaře se tak stalo po roce 1655, aby byl snížen vojenský význam hradu.

V roce 1704 získali Grabštejn i s panstvím Gallasové, aby jej připojili ke svým severočeským državám se střediskem ve Frýdlantu.  Několika přestavbami dolního předhradí získal novou podobu i dnešní Nový zámek.

Později, za Clam-Gallasů, zažil Grabštejn nový rozkvět. Uměnímilovní majitelé zvelebovali jednak zámek, ale také rozšiřovali sbírky a upravovali park. Clam-Gallasové prosluli jednak jako podporovatelé výtvarného umění, ale přátelili se také s předními hudebníky té doby.  
Ve druhé polovině 20. století zde sídlila armáda a poté hrad pustl. Vypadalo to, že se z něj stane zřícenina. Od 90. let zde ale začala probíhat rekonstrukce, která se snaží být k památce co nejšetrnější a zachovává v co největší míře její autenticitu.

* konec otevírací doby je časem zahájení poslední prohlídky