Prohlídka zámku

Malý empírový salón

Malý empirový sál je součástí representačních prostor, které byly Shwarzenbergy zřízeny v II. patře zámku pro příjmání významných návštěv. Tyto interiery representačních místností jsou pojednány v empirovém stylu, a představují to nejlepší, co lze v Čechách z tohoto významného slohového období počátku 19. století spatřit. Skvostný empirový nábytek pochází z Paříže, kde tvořil součást vybavení bývalé rezidence maršála Karla Filipa Schwarzenberga v době, kdy Karel Filip jako rakouský vyslanec zprostředkovával sňatek Marie Luisy s císařem Napoleonem.

Velký empírový salón

Rovněž vybavení tohoto sálu pochází z bývalé rakouské rezidence v Paříži. Dominantou místnosti je portrét maršála Karla Filipa Schwarzenberga, který je dílem dvorního malíře Napoleonova Francoise Gerarda.
Busta v rohu místnosti je osobním darem imperátora a pochází rovněž z doby, kdy Karel Filip pobýval jako vyslanec na dvoře Napoleonově. Busta byla vytvořena v porcelánce v Sevres podle modelu italského sochaře Canovy.

Teskův sál

Zbytek renesančního stropu z hradu Zvíkova inspiroval řezbáře Jan Tesku ze Starého Sedla k vytvoření unikátního kazetového stropu a obložení stěn v místnosti, která sloužila jako jedna ze zámeckých jídelen.
Jan Teska, bratranec Mikoláše Alše, obdržel za svou práci stříbrnou medaili na Zemské jubilejní výstavě v Praze. Habánská kamna s bohatou výzdobou fajánsových kachlů pocházejí z roku 1671. Mimořádným exponátem je židovský svícen menora, používaný při svátcích světel chanuka.

Malá zbrojnice

Zbrojnice je komorní, ale skvělou ukázkou vývoje palných zbraní. Vystavené obrazy představují Jana Silného, významnou renesanční osobnost rodu, a Adolfa Schwarzenberga, vítěze nad Turky v bitvě u pevnosti Raab v roce 1598.

Rytířský sál

Vlna romantismu, která zasáhla v 19 století celou Evropu, nemohla minout ani Orlík. Tento sál byl do dnešní romantické podoby upraven v polovině 19. století, současně s přestavbou zámku, která byla prováděna ve stylu anglické novogotiky podle plánů profesora pražské Akademie Bernarda Grubera. Zařízení sálu pochází převážně z období baroka. Pozoruhodná jsou kachlová kamna z roku 1642 s výjevy Poslední večeře Páně, a sedací souprava, potažená dle tehdejší módy fragmenty flámských goblénů.

Zámecká knihovna

Základem orlické knihovny je knihovna Karla I., která původně obsahovala na osm tisíc svazků. Postupně však byla dalšími členy rodu doplňována, takže dnes jich obsahuje asi osmnáct tisíc. Jazykově i tématicky jsou knihy velmi rozmanité. Co se týče jazykového zastoupení jsou zde knihy německé, anglické, francouzské, ale i české a italské. Velmi hodnotný celek tvoří francouzská literatura se vzácným souborem "Le Musée Francais" z roku 1805. Za pozornost stojí italské vydání Schillerova Wallensteina z roku 1854. Lze tu najít i početný soubor sněmovních usnesení z let 1559-1809 v češtině, nebo tisky z roku 1516. Orlická knihovna byla doplňována až do roku 1948.

Následující části zpřístupněných chodeb a schodiště orlického zámku jsou vyzdobeny nesčetným množstvím loveckých trofejí. Ve zvláštní puškové chodbě je na tři sta kusů vzácných palných zbraní, z nichž některé obdrželi Schwarzenbergové od významných osobností, s nimiž udržovali společenské a pracovní styky. Ve všech těchto prostorách nás provázejí portréty členů šlechtického rodu Hohnefeldů, jež byli předky Anny Schwarzenbergové, manželky maršála Karla Filipa. Stejně jako na mnohých jiných zámcích, je i zde možno vidět mnoho Ridingerových rytin s vyobrazení zvířat.

Klaudiánova mapa z roku 1518, vystavená v poslední místnosti prohlídkové trasy, je první tištěnou mapou Čech. Tato mapa je podle tehdejších zvyklostí orientována opačně.

Průhledem je možno zhlédnout ještě čínský salónek, který je zařízen nábytkem z první poloviny 18. století. Drobné figurky, které jsou umístěny na francouzském nábytku s orientálními vzory, byly zhotoveny z měkkého nerostu mastku.

Pušková chodba

Lov a hon patřily vždy neodmyslitelně k životu na Orlíku. Tuto zálibu nedokládají jen nesčetné vystavené lovecké trofeje, ale i přes 300 kusů loveckých pušek, z nichž mnohé představují mistrovské práce předních evropských, ale rovněž i českých puškařů. Pušky z dílen Lebedy, Burdy, Morávka, či orlického zámeckého zbrojíře Guttwirtha potěší oko nejen znalce, ale i laika.