Prohlídkový okruh IV – zahrada

Původní zahradní úpravy vranovského hradu byly limitovány nedostatkem místa na stísněném skalním ostrohu, a také svažitým terénem ohraničeným středověkými hradbami.

Na JIŽNÍM SVAHU, pohledově neexponovaném a veřejnosti nepřístupném,  bývaly v minulosti užitkové záhony s ovocnými stromky, vinnou révou  a chřestem. Ten dnes slouží jako květinová zásobní zahrada s keři a bohatým sortimentem běžných letniček a trvalek.

Pozornost návštěvníků pochopitelně přitahují ale ty části zahrady, které přímo vidí a kterými procházejí. Hned za  VSTUPEM DO AREÁLU to jsou solitéry docho- vané z minulých zahradních úprav - hned před mostem roste například dřezovec. Zajímavostí prvního hradního příkopu, z něhož šplhá vzhůru k patě severního domku letitý břečťan, je jeho bývalá role zeleninové užitkové zahrady - v jeho jižní části, kterou dnes zaplňuje ořešák královský, stávalo dnes jen v půdorysu rozpoznatelné zděné obydlí zahradníka. Na konci přístupového mostu se dochoval zerav.
 
Travnaté plocha pod MOSTEM VE VNITŘNÍ ČÁSTI BARBAKÁNU bývaly osáze- ny ovocnými dřevinami, z nichž zůstaly tři letité ořešáky a hrušeň. Nově sem byl dosazen jinan dvoulaločný a Althannova renklóda, vyšlechtěná asi před 150 lety na althannském panství Králíky v severních Čechách. Svým názvem tedy při- pomíná nejvýznamnější rod vranovské historie. Na zvýšené terase nad cestou ke kapli pak roste pět habrů, tvořících pravidelnou řadu.

Výraznou a návštěvnicky vděčnou pohledovou dominantou je okrasná, esteticky působící ZAHRADA POD PŘÍSTUPOVÝM MOSTEM. Tvoří ji tři výškově odstup- ňované terasy. Mezi nejstarší dřeviny, které jsou kostrou jejího osázení, patří zejména bobkovišně, dále pustoryl, vzrostlé kdoulovce a vajgela. Ve velmi širokém sortimentu je doplňují trvalky, dvouletky i letničky zajišťující květinovému parteru barevnou harmonii a proměnlivost. Kvetou po celou sezonu ve vlnách a lépe spojují zahradu s okolní přírodou. Jistou formálnost jí dodává pouze pravidelný růžový záhon na nejvyšší zídce, vroubený nízkým plůtkem z levandule. Prostor je určený především pro pohled shora, proto se na něm uplatňují velké skvrny dostatečně intenzivní barevnosti a výrazné kombinace textur. Při bližším pohledu však nabízí i detailní ladění a jemnou barevnou harmonii tón v tónu.

Na PRVNÍM NÁDVOŘÍ zámku Vranov nad Dyjí byla v sedmdesátých letech vysa- zena místo přestárlého kaštanu lípa stříbrná a kolem ní šanta jako zajímavá náhražka trávníku. Pod nádvořím, v prostoru před hradebním domkem, roste bizarně tvarovaná jabloň, uprostřed trávníku s bylinnými záhony pak převislá moruše a podél zdi hlavní zámecké budovy třezalka.

Na ČESTNÉM DVOŘE zbyly ze staršího osázení dva více jak stoleté tisy. Zaujme i mobilní zeleň v dřevěných škopcích instalovaná v duchu v duchu dochovaných dobových vyobrazení z konce 19. století. Na stejné lokalitě před vyhlídkou rostly původně dva vysoké topoly tvořící výraznou dominantu a rámující krajinnou vyhlídku do vranovského údolí. Na počátku 20. století byly nahrazeny dnešními vzrostlými cypřišky, vysázenými na travnaté ploše o patro níž a uplatňujícími se z dálkových pohledů.

Na JIŽNÍ TERASE (Více...), podobně jako na nepřístupné terase severní, vznikly patrně v osmdesátých letech 18. století zvláštní zahrady. Jejich původní podobu neznáme, dochovala se pouze dvě vyobrazení zachycující jejich pozdější roman- tizující osázení. Dřívější úpravu terasy jižní připomíná akát u vítězného oblouku, na severní terase pak převislý jasan jako jediný solitér.