Rotunda sv. Kateřiny

Malby jsou namalovány tzv. technikou secco, tedy do suché omítky. Dodnes se však nepodařilo zcela jasně popsat a identifikovat jednotlivé světské postavy. Prohlídka interiéru rotundy je možná jen v těch momentech, kdy je mikroklima pro návštěvy příznivé.

Znojemská rotunda se stala středem pozornosti v 80. letech minulého století, kdy se výkladem jejích maleb zaobíral brněnský historik Jaroslav Zástěra. Podle něj byla rotunda zbudována po příchodu Cyrila a Metoděje. Některé postavy potom ztotožňuje s kupcem Sámem, který vyorává brázdu pro založení města Znojma. Jeho další interpretace těchto maleb potom přicházejí s myšlenkami, že město Znojmo je se svými dějinami nejstarším městem naší státnosti.

Díky historikovi Zástěrovi se stala rotunda známou i mezi širokou veřejností. Ta odborná však nazírá na tyto interpretace s jistou mírou skepse a rezervovaností.

Více informací

Archeologický průzkum doložil, že už době bronzové byla lokalita osídlena. Přímo na místě dnešní rotundy byly nalezeny stopy lehčího, do skály zasekaného objektu. Je možné, že skalnatá vyvýšenina měla již v této době kultovní funkci.

Románská rotunda Nanebevzetí Panny Marie ve Znojmě byla založena velmi pravděpodobně jako součást Znojemského hradu, a to uprostřed rozsáhlého předhradí. Předpokládalo se, že byla jako součást zmíněného hradu vybudována Břetislavem I., buď během jeho moravské nebo pozdější české vlády, nejdříve však roku 1019, kdy byla Přemyslovci Morava dobyta. Prozatím také nebyla potvrzena možnost, že byla rotunda i celý hrad vybudována až ve druhé polovině 11. století, ale až v době, kdy došlo k rozdělení Moravy na tři údělná přemyslovská knížectví (Brněnské, Znojemské a Olomoucké). Většina novějších vědeckých výzkumů dochází k závěru, že stavba rotundy i malby vznikly v 1. polovině 12. století za panování knížete Konráda II. Znojemského, včetně zasvěcení sv. Kateřině Alexandrijské.

Rotunda svaté Kateřiny sloužila jako hradní kaple.

Při restaurátorských pracích v roce 1947 byl objeven v omítce vyrytý latinský nápis. S ohledem na jeho částečné poškození a běžnou praxi vynechávání hlásek není interpretace nápisu jednoznačná. Podle převládajícího výkladu se však uvádí, že roku 1134 kníže Konrád II. Znojemský zakladatel, upravil statut svatyně Panny Marie a zasvětil ji svaté Kateřině. Nápis je jediným písemným dokladem o původním uvažovaném zasvěcení rotundy Panně Marii, v každém případě vznikl snad ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně jako opis staršího originálního textu.

Po povýšení Znojma na město byla stavba roku 1226 jako filiální kostel podřízena farnímu kostelu svatého Mikuláše. Od roku 1287 byla filiálním kostelem k farnímu kostelu svatého Michala, který (včetně rotundy) roku 1320 Jindřich z Lipé odstoupil klášteru jeptišek svaté Kláry. Roku 1551 získalo faru u svatého Michala město, kterému následně klarisky roku 1555 prodaly i rotundu. Není zcela jasné, jak byla užívána v následujícím období.

Roku 1710 byl v předhradí zřízen měšťanský pivovar, při jehož budování byly strženy všechny budovy kromě rotundy (označené jako Heidentempl = pohanský chrám) a velmi staré osmiboké Loupežnické věže (Räuberturm). Na konci 18. století byl v rotundě umístěn chlév a v roce 1830 došlo ke stavebním úpravám, po nichž rotunda sloužila jako tančírna a výčep piva. K roku 1879 je zde doložena košíkářská dílna. Roku 1888 byla rotunda rekonstruována a následně, v letech 1891-93 došlo k prvnímu restaurování maleb. Další restaurování maleb proběhlo v letech 1938, 1947-49,1969 a 1971. Mladší stavební úpravy rotundy proběhly v letech 1966,1991 a 2006.

(Zdroj: Wikipedie)