Kostel sv. Havla

Havelská, 110 00, Praha 1, Tel.: +420 731 167 679, dkc@cmail.cz
Praha 1/Památky - Praha 1




Trojlodní orientovaná stavba zachovává půdorys i velkou část zdiva gotického kostela. Vrcholně barokní zvlněná kulisa stojí před původním průčelím, po stranách štítu je osm soch světců od M. V. Jäckela z doby před 1727 (některé jsou od roku 1968 nahrazeny kopiemi). Hlavní i vedlejší lodi jsou zaklenuty křížovými klenbami patrně ze 17. století, barokní pilastry po stranách zakrývají místy zachované gotické přípory. Kaple v přízemí obou věží mají gotické klenby, zbytky gotických oken se zachovaly i v patrech věží.

V kostele je velmi cenné a téměř úplné barokní zařízení, hlavní oltář se sochami od M. V. Jäckela a obrazem od J. K. Lišky z roku 1696. Sochařská výzdoba bočního oltáře Kalvárie je od F. M. Brokoffa z let 1717-1720. Také další zařízení včetně varhan a kovaných vrat je z téže doby. V kostele je řada cenných náhrobníků ze 16.-17. století a cínová křtitelnice z roku 1523. Na severní stěně je deska z roku 1910, která připomíná, že zde byl roku 1674 pohřben Karel Škréta.

(Zdroj: Wikipedie)

Trojlodní gotický kostel z 1. poloviny 14. století stál patrně na místě staršího románského kostela, který byl postaven současně s Havelským městem, založeným králem Václavem I. krátce po jeho nástupu na trůn v roce 1230 a za spoluúčasti mincmistra Eberharda. Založení Havelského Města připravilo podmínky pro založení Starého Města, se kterým pak v průběhu 13. století splynulo v jeden správní celek chráněný městskými hradbami. Roku 1353 daroval císař Karel IV. kostelu ostatky sv. Havla. Od roku 1358 kázal v kostele Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, v letech 1380-1390 zde byl plebánem Jan Nepomucký, 1404 zde kázal Jan Hus a 1412 Štěpán z Pálče.

Kostel pak patřil konsistoři podobojí až do roku 1627, kdy jej Ferdinand II. věnoval řádu karmelitánů. Ti si v sousedství od roku 1664 vybudovali klášter, stavbu i opravu kostela vedl Giovanni Domenico Orsi, snad podle plánů C. Luraga. Přestavba průčelí před rokem 1738 patrně probíhala podle plánů Pavla Ignáce Bayera, domnělé autorství Jana Santini-Aichela nebylo potvrzeno. Když byl klášter karmelitánů 1786 zrušen, kostel se stal farním.


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz