Prohlídka zámku

Vstupní hala

Návštěvníci do zámku vstupují hlavním schodištěm, zdobeným alegorickými sochami čtyř živlů (Země, Voda, Oheň, Vzduch) od Štěpána Borovce. Prostor vstupní haly korunuje nástropní freska, vymalovaná po roce 1738, s průčelním pohledem na projekt zámku z 1. poloviny 18. století, který však nebyl nikdy plně realizován.

Přijímací pokoj

V přijímacím pokoji začíná prohlídka rozsáhlé zámecké expozice s původním nejen barokním mobiliářem, doplněným dalšími předměty z fondu památkových ústavů a muzeí. Na podobiznách z roku 1650 jsou zachyceni čtyři účastníci třicetileté války.

Malý hraběnčin salon

V malém hraběnčině salónku je umístěna rodinná galerie Lažanských, zejména portréty posledních čtyř generací majitelů a jejich potomků.

Ložnice

V ložnici se dochoval fragment původní freskové výzdoby, a také dřevěné konzoly, typické dekorativní interiérové prvky pro zámek Manětín, barevně ladící s freskovou výzdobou.

Hraběnčina pracovna

Pokoj je vybaven souborem neorokokového nábytku s výjevy z Benátek, 19. století. Poprvé se zde návštěvníci setkávají s portrétem Marie Gabriely a jejích dětí.

Pánská pracovna

V pánské pracovně je umístěn soubor olejomaleb koní z 18. století. Chov koní býval jednou z velkých zálib šlechty.

Velký hraběnčin salón

Svou vzácností a výjimečností v zámecké expozici zaujme soubor 13 obrazů z let 1716-1717, zobrazujících služebnictvo a úřednictvo manětínské šlechty od Václava Dvořáka. Obrazy tvoří dvě skupiny – jednotlivé portréty stojících postav, a skupinové portréty.


Jídelna

Kompletní jídelní servis byl vyroben ve Staré Roli u Karlových Varů koncem 19. století. Ve stejném dekoru je provedena čajová a kávová souprava. Atmosféru dotváří olejomalba Snídaně v trávě ze 17. století a nově zrestaurované Zátiší s kančí hlavou z 18. století.

Hlavní sál

Hlavní sál je mnoha návštěvníky považován za jednu z nejkrásnějsších místností manětínského zámku, především pro svoji freskovou výmalbu od Julia Luxe z Plzně a z dílny Filipa Bornschlegla z Würzburku. Dosud nerestaurovaná nástropní rokoková malba z r. 1730 oslavuje ctnosti (Lásku, Sílu, Moudrost, Štěstěnu), doprovázené alegoriemi ročních dob (Jaro, Léto, Podzim, Zima). Na stěnách sálu visí portréty od Filipa Kristiána Bentuma, který kolem r. 1730 zobrazil členy rodiny - Václava Josefa Lažanského se syny a Marii Gabrielu Lažanskou s dcerami - a blízké příbuzné Lažanských a Černínů. Manětín se může pochlubit největší kolekcí Bentumových obrazů v České republice. V současné době je zámecký sál využíván jako oddací a koncertní síň.

Knihovna

Zámecká knihovna patří do rozsáhlého fondu knižních sbírek pod správou Knihovny Národního muzea. Je instalována v původním mobiliáři, osmi dubových prosklenných skříních. Čítá více než pět tisíc svazků a svědčí o širokém zájmu šlechty v 18.-20. století. Luxova freska na její klenbě znázorňuje na oblaku sedícího Dia a před ním poklekající Pallas Athénu - Minervu v architektonické konstrukci. Nástropní malba byla zrestaurována v roce 1993.

Oratoř

Toto oddělené čestné místo v kostele bylo určeno manětínské šlechtě. Místní panstvo se zde účastnilo bohoslužeb. Je zde možné nahlédnout do farního kostela, kde je na hlavním oltáři umístěn obraz Petra Brandla Křest Kristův.