I. + II. prohlídkový okruh


Je nám to líto...

Omlouváme se, bohužel pro tuto akci
momentálně nenamáme žádné volné termíny.

Zobrazit jiné akce


Ve spojených okruzích (I. okruhu – Rod Kinských v Čechách a II. okruhu – Středověká mučírna) se dozvíte něco o historii hradu a prohlédnete si nádvoří, kapli, hradní paláce, černou kuchyni, přízemí Bílé věže, Salu a sklepení Vartemberského paláce, v němž je situovaná středověká mučírna. Délka prohlídky je přibližně 100 minut.


I. Okruh - rod Kinských v Čehách

Paláce úředníků
Do Kosti se vstupuje tajemným průchodem. První hradní budova, která se objeví po levé ruce, je Lobkovický palác. Jeho interiéry slouží jako kanceláře a byty správy hradu.

Původně byla úřednická budova o něco výš za První bránou. Avšak pozdějšímu hradnímu majiteli Janu baronu z Bibrštejna, kterému vlezla do hlavy moderní renesance, se moc nelíbila. Zboural původní kulatou věž, budovu rozšířil a stěny nechal omítnout psaníčkovým sgrafitem. Palác nese podle něj jméno „Bibrštejnský“.

Černá kuchyně
Proč se starým hradním kuchyním říká „černé“ je dobře vidět na části zdi s původní zachovalou omítkou. Tmavou barvu získala vývařovna brzy po vystavění kvůli kouři. Jídla se připravovala na kamnech, ve kterých se topilo seshora a jejichž dolní dvířka sloužila jen k vybírání propadaného popela.

Dobové hrnce mají „nožičky“ právě kvůli tomu, aby otevřený oheň neuhasily. Černá kuchyň na Kosti vznikla někdy koncem 17. století a v průběhu let se modernizovala. Nepředstavujte si ale žádné mikrovlnky – pro nás je pořád historická a zajímavá.

Zatímco si my nedovedeme představit kuchyň bez dřezu s odtokem, hospodyně minulých století se zbavovaly všeho, co kuchyni znečišťovalo (třeba špinavé vody, zbytků jídel a popela), prostřednictvím zachovalé výlevky. Ta ústila přímo do podhradí.

Před hradní branou
Před branou na nádvoří se stojí za to zastavit. Kromě toho, že se nad ní skví erb rodu Kinských, je odsud pěkný výhled. Uvidíte střechu někdejšího pivovarua třpytící se hladiny dvou rybníků: Černého a Bílého.

Ten první dostal jméno podle tmavé rašeliny na jeho dně, druhý se zbarví do světla vždycky po prudkém dešti od splavené hlíny. Znakem Kinských jsou tři stříbrné kančí tesáky v červeném poli. Vypráví se, že jakýsi prapředek rodu zachránil krále před rozzuřeným kancem, tak mu panovník na památku nechal kančí zuby zasadit do erbu. Že jsou zrovna tři prý nemá nic společného s tím, že Kinští mají odpradávna heslo: „Bůh, čest a vlast.“

Nedobytný pokoj
Pokud se na dominantní věž stavby díváte ze správného místa v podhradí, můžete vidět všechny její čtyři hrany zároveň. Je to dáno lichoběžníkovým půdorysem, který byl zvolen tak, aby rohy směřovaly do míst, odkud byla pevnost nejsnáze napadnutelná – zdivo v rozích je totiž nejsilnější.

Pokud na věž přilétla dělová koule, svezla se po šikmých stěnách a nenarušila statiku. Věž se jmenuje „Bílá“. To proto, že je postavena z křemičitého pískovce, který se za svitu slunce krásně leskne do kraje. Bílá věž má pět pater, ale jen to poslední je obyvatelné. V době obléhání se do prvního patra vcházelo z protějšího Vartenberského paláce.

Šlechtic s rodinou přeběhl dřevěnou lávku, spálil ji za sebou a schoval se v pátém – jediném obyvatelném – poschodí věže. Zbytek sloužil jako skladiště vody a obilí pro posádku hradu. Zásoby stačily v případě nouze na celý rok. V hradním pokoji na vrcholku věže se rodina vskutku neměla čeho bát. Věž je vysoká dvaatřicet metrů a šířka zdiva dosahuje v nižších patrech skoro čtyř metrů.

Hradní paláce
Pokoje Vartemberského a Šelemberkého paláce tvoří stěžejní část prvního prohlídkového okruhu. V průběhu staletí byly uzpůsobeny k různým účelům a zažily dny lesku i bídy. Nějakou dobu byly v hradních palácích sýpky.

V současnosti je interiér upraven tak, aby lahodil oku a dokumentoval historii hradu i rodu Kinských – dnešních majitelů. Zatímco muži ocení skleněné vitríny plné pušek a hradebnic, uspořádaných chronologicky tak, aby šel pochopit vývoj zapalování střelného prachu, ženám se budou líbit dobové oděvy na štíhlých figurínách.

 

II. Okruh - středověká mučírna

Hrdelní právo
Až do doby Marie Terezie bylo středověké mučení nazýváno „právem“. O tom, že šlo často o právo pochybné, svědčí například klec na čarodějnice, která je zavěšená nad schodištěm, vedoucím do horní části sklepení Vartemberského paláce.

Domnělá čarodějnice (jinými slovy žena, která neodpovídala středověkým konvencím) do ní byla uzavřena a spuštěna na pět minut pod vodu. Jestliže ji vytáhli mrtvou, byla zbavena obvinění a se vší křesťankou ctí pohřbena.

Pokud ale náhodou měla dobré plíce a „zkoušku“ přežila, bylo to považováno za důkaz čarodějnictví a pletek s ďáblem. Nebožačku čekalo upálení zaživa.

Středověká mučírna
Sklepení na Kosti, ve kterém je dnes umístěna mučírna, dříve sloužilo jako skladiště kvalitního vína. To je jediná potěšující informace, kterou se při jeho prohlídce dozvíte.

Místní mučírna je vybavena archeologickými nálezy z hradu Veliš u Jičína, dobovými grafikami, zachycujícími proces inkvizice, a jedinou fungující gilotinou v Česku. Dávejte na sebe pozor! Usměvaví průvodci umějí být zákeřní a nic jim neudělá větší radost, než budou-li moci vyzkoušet španělskou botu nebo pranýř právě na vás. ;)

Hospoda na hradě
Hradním pánům by mohli dnešní ekonomové vypočítavost jen závidět! Jako každá pevnost neobešla se ani Kost bez hradní posádky, která za svou práci dostávala odměnu. Aby se zlaťáky z hradu nerozkutálely, založili tu majitelé hospodu, kde většina poddaných svou výplatu projedla a propila.

Hospoda fungovala v budově někdejší černé kuchyně ještě v 17. století. Dnes jsou zde vystaveny nejrůznější historické předměty (zbraně, obrazy, šerpy apod.) ze soukromých sbírek rodiny Kinských a muzeí v Praze a Mladé Boleslavi.

Rozporuplné pocity vyvolává pohled na velký obraz, zachycující takzvaný plachtový lov. Zvířata byla nahnána do jakési ohrady z plachty, kde je ze hřbetů bujných koní střílelo panstvo. Aby na to rozmarné paničky viděly z pohodlných sedadel, bylo jim doprostřed kruhu postaveno vyvýšené pódium.

Citlivější dámy se možná budou pohoršovat, ale když to vezmete kolem a kolem, nejsou dodnes probíhající španělské koridy o nic mírumilovnější.

Ve věži…
Druhá prohlídková trasa vás zavede do spodního patra Bílé věže. Na celé místnosti je nejzajímavější průchod, který vypadá jako chodba. Ve skutečnosti procházíte jen otvorem ve skoro tři metry široké zdi.

Na přelomu 16. a 17. století byla místnost v přízemí věže používána jako skladiště, nějaký čas zde byla sýpka. V současnosti je stejně jako někdejší hospoda opatřena vitrínami s historickými zbraněmi a oblečením.

Zajímavý je dětský obleček z 18. století. Pro Karla Schwarzenberka staršího – tehdy ještě malého chlapce – byl přešitý z oděvu pro dospělé. Šlechtic jej měl na sobě na maškarním bále.

  Otvírací dny Čas Doba prohlídky Poslední prohlídka
Duben St - Ne 10:00 - 16:00 100 minut 15:30
Květen Út - Ne 9:00 - 17:00 100 minut 16:30
Červen Út - Ne 9:00 - 17:00 100 minut 16:30
Červenec Po - Ne 9:00 - 18:00 100 minut 17:30
Srpen Po - Ne 9:00 - 18:00 100 minut 17:30
Září Út - Ne 9:00 - 17:00 100 minut 16:30
Říjen St - Ne 10:00 - 16:00 100 minut 15:30
100 minut

Fotografie a videa

Hrad Kost

hrad-kost-8.jpg
Hrad Kost se nachází v Českém ráji nedaleko města Jičína a patří mezi nejzachovalejší a nejvýznamnější středověké hrady vrcholné gotiky v České republice. Hrad se tyčí na skále kryté ze všech stran zalesněnými kopci – to bylo po staletí jeho velkou strategickou výhodou, neboť nepřátelé hrad spatřili vždy až na poslední chvíli, a někteří, jako třeba Jan Žižka, ho přehlédli úplně.
Mapa - Hrad Kost

Podkost, 506 01, Libošovice

Telefon: +420 721 756 041
E-mail: objednavky-kost@kinsky-dal-borgo.cz
Web: http://www.hrad-kost.cz

Více o místě konání


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz