Volná prohlídka hradu, expozice archeologie

V době, kdy byl hrad v držení rodu Landštejnů, plnil především funkci obrannou a vojenskou, z čehož vyplývá strohá ryze účelová architektura. Jádrem hradu byla velká hranolová věž (tzv. bergfrit) na jižní straně, na severní straně pak menší obytná věž s kaplí. Obě věže později spojil dvoupatrový palác. Mohutná hradba připojená k oběma věžím vymezila pětiboký areál hradu s nádvořím, do nějž se vcházelo románskou branou při patě bergfritu. Složitější architektonické prvky se uplatnily pouze v prostoru hradní kaple svatého Jiří, jejíž zasvěcení je poprvé připomínáno roku 1495.

Kaple měla valenou klenbu. V západní části do ní byla vložena tribuna, odkud majitel hradu přihlížel bohoslužbám. Zbytky fresek dokládají výjimečnost, která byla tomuto místu přikládána.

Přes jednoduchý stavební styl (hrad je stavěn z lomového kamene, pouze nároží věží jsou vázána opracovanými kvádry), neměl monumentální ráz hradu v našich zemích této epochy obdoby. Umožňoval dlouhodobou obranu i nevelké vojenské posádce.

Příchod Krajířů znamenal pro Landštejn nový rozvoj jak ve smyslu politickém, tak architektonickém. Strohá studená gotika pozvolna ustupovala nesporně pohodlnější a životu bližší renesanci. Nároky na přepychové bydlení vyvolaly potřebu zásadní přestavby hradu. Krajířové se toho zhostili natolik velkoryse, že současným badatelům zanechali dlouhou řadu otazníků.

Hrad změnili v náročnou a výstavnou rezidenci, která patřila mezi přední feudální sídla v Čechách v první polovině 16. století. Velkolepá přestavba hradu započala v druhé polovině 15. století vybudováním obranné obytné věže vně jižní hradby.Tím se uzavřel původní vstup do hradu a nová brána byla prolomena ve východní straně nádvoří. (Tento vstup je užíván dodnes.) Modernizace pokračovala zvýšením obou věží a paláce mezi nimi o jedno patro. Před původní románský palác dostavěli směrem do nádvoří nové obytné křídlo s novou kaplí. Později dovršili obestavění nádvoří vestavěním mohutného křídla renesančního paláce, jehož vnější stranu tvořila původní hradba. Moderní stavební pojetí přineslo mimo jiné proražení původních hradeb pro zabudování jedno-, dvou- i trojdílných renesančních oken.

Tato faktická likvidace vlastních hradeb znamenala současné budování nového obranného systému. Tím došlo k výraznému zvětšení půdorysu celého hradu, jehož fortifikační systém byl doplněn rozsáhlými příkopy a hradbami s baštami.

Velkolepé architektonické projekty nejen na tomto krajířovském sídle vyčerpaly rod natolik, že byl nucen roku 1579 hrad prodat. Od té doby Landštejn často střídal majitele, chátral a definitivní zkázu pro něj znamenal rok 1771, kdy po zásahu bleskem zcela vyhořel. Vzhledem k zadluženosti současného majitele nebyl obnoven a od té doby se měnil ve zříceninu.

V sedmdesátých letech našeho století bylo započato se zakonzervováním a rekonstrukcí areálu hradu. Současně byl zahájen záchranný archeologický výzkum, který přinesl mnoho poznatků o minulosti hradu v podobě spousty hmotných nálezů i v podobě odkrytí do té doby neznámých stavebních fází objektu.

Po vstupu do hradního areálu je možno v první bráně navštívit malou expozici archeologických nálezů, objevených v posledních letech.

Na jejich základě si můžeme udělat představu o každodennosti, životním stylu a vzdělanosti majitelů hradu. Například z doby pánů z Landštejna pocházejí nálezy dokazující vysokou duchovní a technickou kulturu. Mnohá železná a bronzová knižní kování a pisátka (stilus), skalpel, umělecky a řemeslně dokonalá užitá keramika (kamnové kachle a nádobí), skleněné předměty a další řadí gotické obyvatele hradu mezi špičku tehdejší společnosti.