Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století

Již na konci 19. století se v Žirovnici na zámku odkryla skvělá malířská výzdoba hradní kaple, datovaná rokem 1490, avšak také kromě maleb v kapli jsou na žirovnickém zámku ještě další, dosud zakryté, malované interiéry, zejména velký hodovní sál, klenutá místnost ve věži. Po úpravách ve 20. století byla ve vnějšku stavby objevena polychromie a velká malovaná postava sv. Kryštofa na severní straně paláce. I tato malba je současná s dekorací kaple.

Roku 1490 byly stavební práce zřejmě z větší části uzavřeny, takže neznámý malíř mohl přistoupit k výzdobě hradní kaple. V její koncepci se donátorův podíl neprojevil zvláště osobitě. Z volby námětů: velkého votivního mariánského obrazu s klečící Vencelíkovou rodinou, tradičních pašijových (části evangelií popisující poslední večeři, zatčení, soud, smrt a pohřeb Ježíše Krista, po postních nedělích přichází tzv. Pašijový týden) a hagiografických (písemnictví s náměty životních osudů a činů světců) témat i mysticky pojatého Ukřižování lze snad usuzovat, že Vencelík na rozdíl od druhých dvou členů rodiny opustil utrakvismus (české náboženské reformace zaměřené na požadavek přijímání pod obojí, kališnictví) ve prospěch katolictví, což ostatně potvrzují prameny a zprávy o jeho úzkých stycích s katolickým panstvem.