Omlouváme se, bohužel pro tuto akci
momentálně nenamáme žádné volné termíny.
Prohlídky jsou koncipovány jako návštěva dětí u paní hraběnky. Po převléknutí do kostýmů jsou děti poučeny, jak se mají chovat a pohybovat. Následuje prohlídka zámeckých interiérů a poté již vstup do sálu, kde děti očekává zámecká paní. V sále se děti učí dvorské etiketě. Následuje tanec pro princezny a šermířský souboj pro malé šlechtice. Vše za doprovodu živé dobové hudby. Na závěr je možnost si děti vyfotografovat v interiéru freskového sálu a vnitřního nádvoří. Pro jednotlivce je možná klasická prohlídka v kostýmu, bez dalšího programu. Také je možné zapůjčit si kostým pouze na procházky parkem a fotografování v exterierech zámeckého areálu na dobu 30 minut.
V prvním patře zámku se nachází reprezentační místnosti s bohatou malířskou a štukovou výzdobou. Přichází se k nim po hlavním zámeckém schodišti s bohatou sochařskou výzdobou od J. Ch. Pröbstla.
K nejpůvodnějším milotickým interiérům se řadí kabinet hraběte a kabinet hraběnky, následující za sebou v prostoru mezi společenským salónem a jídelnou. Kabinet hraběte (též kuřácký salónek) je obložen leštěným ořechovým dřevem a vybaven panelovou obrazárnou, sestávající z obrazů koní od G. Hamiltona. Kabinet hraběnky (též čínský kabinet) je výjimečný svými plátěnými tapetami s výstřižky z mědirytin, které jsou jako jediné na zámku původní – pocházejí z první třetiny 18. století. V severním křídle se nachází pokoj (tzv. čínský salón) s pozoruhodnými taburety z měkké kameniny, původem z Dálného východu.
Ústřední prostorou zámku je hlavní sál, jehož stěny a strop jsou pokryty freskou od F. Ř. I. Ecksteina z r. 1725. Sál, který sloužil v baroku i jako letní jídelna, je osvětlen několika velkými a současně malými oválnými okny (tzv. volskými oky), jejichž výklenky jsou rovněž bohatě malířsky zdobeny.
Zámecká knihovna zahrnuje dobové tisky ze 17. a 18. století. Kaple Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, dokončená r. 1725 a slavnostně vysvěcená r. 1765, prostupuje přízemím a prvním patrem. Nástropní freska s ústředním tématem Nanebevzetí Panny Marie je považována za jednu z nejlepších prací J. I. Mildorfera. Pochází ze čtyřicátých let 18. století.
Zámecký park tvoří spolu s dispozicí zámku výraznou a jednotnou kompozici barokního souboru, která vznikla citlivým propojením zámecké budovy se zahradou pomocí oranžerií a teras.
Vstupní most s bohatou sochařskou výzdobou vede do otevřeného čestného dvora, utvořeného pavilony jízdárny a konírny po obou stranách hlavní budovy. Jakési předdvoří zahradě tvoří dva symetrické skleníky na okraji zahradní terasy. V čele a zároveň v hlavní ose parku se nachází salla terrena, obklopená z obou stran schodištěm, kterým se sestupuje ze slavnostního sálu v patře na první terasu zahrady. Před schodištěm byl úzký barokní parter, kdysi jistě bohatě ornamentálně vyzdoben, s bazénem a fontánou v ose, na dlouhé straně zakončen balustrádou a po každé straně oranžerií.
Osa dále sestupuje po širokém schodišti do zahrady a pokračuje cestou hlavního dekorativního parteru k další fontáně a končí na uměle vybudovaném kopečku, určeném pro voliéru. Po obou stranách dekorativního parteru se nachází tvarovaná kulisa stinných habrových loubí, které se kříží ve stromových rondelech. K této pravidelné části přiléhá po levé straně obora protkaná hvězdicovitými průhledy, v jejichž průsečíku se nachází krytý střelecký pavilon (z roku 1766). Staré jírovcové a lipové aleje citlivě navazují na okolní krajinu. V oboře nalézáme botanické prvky lužního lesa.
V první čtvrtině 19. století měl být pravidelně řešený park přestavěn v krajinářský přírodní park podle plánů Maxmiliána Errase. takto však byl upraven jen závěr zahrady za voliérou, který se tak stal dendrologicky nejbohatší částí zahrady a v oboře vznikly romantické letohrádky, fontány, ptačí domek a umělá zřícenina. Tyto změny ovšem nenarušily barokní podstatu zahrady, která mohla být následně rekonstruována podle návrhů Dušana Riedla v letech 1968-72. Celá zahrada má rozlohu 4,5 ha a díky okolní rovině se může dlouhá hlavní barokní osa zaříznout do vnější krajiny a celé okolí zámku tímto způsobem působivě propojit.
Pokud je na zahradu nahlíženo dendrologickým pohledem, roste zde asi 11 jehličnatých a 56 druhů listnatých stromů. Mezi nejcennější jehličnaté exempláře patří jedle (Abies concolor ´Compacta´), smrky (Picea abies ´Cupressina´, ´reflexa´, Picea omorica,…), jinan, světlý zerav či zakrslý zeravinec (Thujopsis dolabrata ´Nana´). Z listnatých stojí za povšimnutí například nahovětvec (Gymnocladus dioicus), líska turecká (Corylus colurna), dřezovec (Gleditsia triacanthos), převislý jasan (Fraxinus excelsior ´Pendula´).
Otvírací dny | Čas | |
Duben | So + Ne | 9:00 - 15:00 |
Květen | Út - Ne | 9:00 - 16:00 |
Červen | Út - Ne | 9:00 - 16:00 |
Červenec | Út - Ne | 9:00 - 16:00 |
Srpen | Út - Ne | 9:00 - 16:00 |
Září | Út - Ne | 9:00 - 15:00 |
Říjen | So + Ne | 9:00 - 15:00 |
Státní zámek Milotice
Zámecká, 696 05, Milotice
Telefon:
+420 518 619 643
E-mail:
milotice@npu.cz
Web:
http://www.zamekmilotice.cz
-
Skály, 549 57, Teplice nad Metují
-
Dětenice, 507 24, Dětenice
-
U Tržiště, 690 02, Břeclav
-
Broumov, 348 15, Broumov