Prohlídková trasa A - zámecké interiéry

Prohlídková trasa A začíná zámeckou kaplí Nanebevzetí Panny Marie (včetně souvisejících interiérů – předkaplí, sakristie), s monumentální sochou dávného rohanského předka, Gottfrieda z Bouillonu od Emanuela Maxe, unikátními sklomalbami Jana Zachariáše Quasta. Od firmy Prediger jsou varhany, jejichž manuál rozehrával za svých četných pobytů i génius české hudby,  Antonín Dvořák.

Schodišťová hala plnila funkci rodové reprezentace, což zdůrazňují heraldické figury na stěnách, socha významného rohanského předka - Jindřicha II., vévody z Rohanů a prince z Leonu, který byl bratrancem francouzského krále Jindřicha IV. Hale vévodí mohutné mramorové schodiště se zábradlím z dílny Petra Buška. Schodišťová hala nás uvádí do interiérů piana nobile, prvními z nich je pět pokojů jižního křídla.

První tři jsou součástí apartmá kněžny – matky (předpokoj, ložnice a salon), následují lovecký pokoj s trofejemi a dobovými rytinami Eliase Riediengera a tzv. rodové muzeum, kde nalezneme připomenuty nejenom nejvýznamnější členy rodu (např. vévoda z Enghienu, Jindřich II., vévoda z Rohanu, Kamil Rohan), ale i kolekci vzácných medailí a plaket domu Loraine, kamínky z Josselinu, rodového sídla Rohanů v Bretani.

V chodbě jižního křídla jsou vyinstalovány portréty rohanských předků v životní velikosti, které jsou součástí tzv. rohanské portrétní galerie. Jedná se o největší středoevropskou sbírku francouzského portrétního malířství. Rohanům se podařilo získat a přivézt rodovou sbírku z Francie. Portréty byly v době francouzské revoluce ukryty v půdních prostorách paláce Soubise v Paříži. Bohatá historie rodu sahající do 10. století překonala pochopitelně tradici portrétní malby, jež se plně rozvinula teprve v renesanci. Bylo proto žádoucí v novém prostředí prezentovat starobylost rodu i podobiznami jeho zakladatelů, kteří vesměs svými vojenskými úspěchy připravili a upevnili mocenské postavení Rohanů. Proto kníže Kamil Rohan požádal českého malíře orientovaného na historickou malbu, Karla Javůrka (1815 – 1909), aby slavné rohanské předky připomněl idealizovanými portréty. Samotná galerie původních portrétů začala vznikat v průběhu 16. století. Souvislá řada hodnověrných portrétů se ovšem datuje od 17. století. Zachycuje celou plejádu nejznámějších postav francouzských dějin a zpodobňuje i autentické postavy, které proslavily např. romány Alexandra Dumase st. – Marii z Rohanu, vévodkyni de Chevreuse (román „Tři mušketýři“) nebo „krásnou Eminenci“, kardinála Ludvíka René z Rohanu (jeden z hlavních aktérů náhrdelníkové aféry Marie Antoinetty – román Královnin náhrdelník z cyklu Paměti lékařovi).

Zámek Sychrov jako jediný v České republice má klasické královské apartmá, které bylo připraveno pro nejvýznamnější hosty. Královské apartmá je situováno do západního křídla a k jeho interiérům nás přivádí tzv. parohová chodba s trofejemi a střelnými zbraněmi. Vlastní apartmá tvoří předpokoj, královský salón s portréty francouzských panovníků Ludvíka XIII., Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. od významných dvorských malířů jakými byli Hyacinth Rigaud, Charles Le Brun, Pierre Mignard, od něhož jsou kvalitní olejomalby v sousední ložnici. Posledním pokojem královského apartmá je orientální salon s nábytkem červeně lakovaným a kvalitní kolekcí porcelánu. Do západního křídla jsou situovány i novogotický hostinský pokoj, garderoba a pokoj sluhy.

Severní křídlo tvoří pět pánských pokojů, které jsou vybaveny novogotickým nábytkem z dílny Petra Buška. Začínají pracovnou knížete Kamila, knížete z Rohanu, s předměty, které upozorňují na největší zálibu majitele zámku (botaniku) – např. mikroskop z 18. století. Toaletní pokoj knížete je dokladem úrovně hygieny ve druhé polovině 19. století. Na pánskou ložnici s válcovými kachlovými kamny s heraldickými znaky rodu Rohanů a kvalitními olejomalbami Jana van der Benta, navazuje pánský salón se souborem podobizen významných rohanských vojevůdců 17. a 18. století. Malá jídelna s robustnějším novogotickým Buškovým nábytkem, kolekcí kvalitního cínu a anglické kameniny, je dekorována dvaceti dámskými portréty, které zachycují vývoj dámské módy od doby románské až po rokoko.

Chodba východního křídla s rohanskými portréty vesměs 17.  a 18. století nás přivede do prvního z interiérů východního křídla, haly vedle velké oratoře, s točitým novogotickým schodištěm Petra Buška. Hala plnila spojovací funkci mezi schodišťovou halou a velkou oratoří, v níž při bohoslužbách sedávala knížecí rodina. Pět následujících pokojů tvoří apartmá kněžny – ložnice s malou oratoří, která byla soukromou modlitebnou kněžny. Následuje toaletní pokoj s mycí soupravou s iniciálami rodu Rohanů a nápisem „Schloss Sichrow“. Kabinet kněžny, který plnil funkci pracovny dámy i prostoru určenému k odpočinku, je útulně zaplněn řadou drobností, které obklopovaly tehdejší kněžnu, a kvalitní kolekcí porcelánu (např. tzv. opičí kapela z Míšně od předního modeléra Aciera). Poslední částí apartmá kněžny je tzv. krbový salon, kterému vévodí mramorový novogotický krb, Buškův historizující nábytek a portréty francouzských královen.                                            
Prvním reprezentačním interiérem východního křídla je přijímací salón, do něhož se vstupovalo ze zámeckého parku po dvouramenném pískovcovém schodišti. Intarzované parkety, obložení stěn, výmalba na stěnách i kazetový strop zdobí rohanské erbovní figury (routy a hermelíny). Knihovna je jedním z nejlépe harmonicky sladěných novogotických interiérů zámku. Obsahuje přes 7.000 svazků, z toho devět rukopisů a 1.614 starých tisků do roku 1800. Ke skvostům patří především list z antifonáře s iniciálou Ukřižování z druhé poloviny 15. století.

V kulečníkovém salónu s pařížskými koženými tapetami se zlacenými rozetami je unikátní hráčský stůl s bohatými řezbami a intarzií, secesní kulečník a sedací souprava alžbětinských křesel s tlačenou kůží s rohanskými heraldickými motivy. Kvalitní olejomalby Berty z Rohanu a jejího bratrance knížete Kamila z Rohanu připomínají majitele sychrovského zámku. Velká invence a tvůrčí a osobitý talent řezbáře Petra Buška, jeho syna Dominika a celé dílny vrcholí v tzv. velké jídelně, která měla evokovat rytířský sál, do jeho ostění jsou zasazeny portréty významných rohanských předků a tří majitelů Sychrova ve slavnostních řádových oděvech náležejících k řádu Zlatého rouna. Dominantou prostoru je velký oválný rozkládací stůl s židlemi se zlacenou iniciálou „R“.

Z chodby před velkou jídelnou, z jejíhož okna je vidět fasáda budovy galerie a severního křídla s tesanými pískovcovými sochami předků Rohanů, můžeme nahlédnout do přípravny, která byla zázemím pro velkou jídelnu. Na gotizujícím kredenci a stole je kvalitní kolekce holíčské fajáns.

Prohlídka zámku končí ve výchozí chodbě se sgrafitovou omítkou, do níž sestoupíme po točitém schodišti válcové Bretaňské věže.