Ostrov

Klínovecká, 363 01, Ostrov, Tel.: +420 353 801 111, podatelna@ostrov.cz
Ostrov/Společnost - Ostrov




Ostrov

ostrov9.jpg
Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor v Karlovarském kraji. Žije zde přes 17 tisíc obyvatel. Město je známé také jako Ostrov nad Ohří - tak se jmenuje železniční stanice. Ostrov je také známý výrobou trolejbosů, která zde však skončila v roce 2004. Tvář města byla do dnešní podoby mnohokrát pozměněna řadou ničivých požárů a následnou novou výstavbu. Jediné, co dokládá středověký původ, jsou klenuté sklepy a dochována je zde i románská stavba kostelíka sv. Jakuba Většíno z 13. století.
Mapa - Ostrov

Klínovecká, 363 01, Ostrov

Telefon: +420 353 801 111
E-mail: podatelna@ostrov.cz
Web: http://www.ostrov.cz


Ostrov se nachází na silnici I/13 z Karlových Varů do Liberce, někdy se tato trasa též označuje jako Podkrušnohorská magistrála, v úseku Karlovy Vary - Ostrov je čtyřpruhová.  Vyhlédávaným cílem je v Ostrově určitě tzv. "Ostrovské Rondo" je cyklostezskou, která byla vybudována namístech demontovaných, bývalých tratí do Jáchymova a do závodu Škoda Ostrov a již známý festival Ostravské kulturní léto, konající se zde každoročně, kdy se v městském parku pořádají nejrůznější kulturní akce a hudební vystoupení, především českých a slovenských známých hudebníků jako kapela href='http://www.kultura.cz/profile/29508-olympic'>Olympic, Tomáš Klus a jeho Cílová Skupina, No Name, Buty, Tata Boys a další.

Nejstarší dochovanou stavební památkou je hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího, pozdně románská stavba z let 1224-1226, jež dokládá osídlení počátkem 13. století. Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců, o čemž svědčí i původní název Zlaukowerde, později Schlackenwerth (Slávkův Ostrov). Název Ostrov z důvodu polohy mezi vodotečemi Bystřicí a Veseřicí. Městská práva udělil Jan Lucemburský v roce 1331. V té době však stál i druhý kostel zasvěcený sv. Michaelu, nacházející se na druhém břehu Bystřice, kde postupně vznikalo středověké město. Dnešní vzhled však kostel dostal až po roce 1600.

Tvář města byla do dnešní podoby mnohokrát pozměněna řadou ničivých požárů a následnou novou výstavbu. Jediné, co dokládá středověký původ, jsou klenuté sklepy. V 15. století se město stalo městem poddanským, patříc hraběcímu rodu Šliků. Tento rod zbohatl především z těžby stříbra v nedalekém Jáchymově. V Ostrově byl vystavěn Šlikovský zámek, jehož existenci opět zmařil požár. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek rodu konfiskován a ostrovské panství připadlo vojevůdci císařských vojsk Juliovi Heinrichovi, vévodovi Sasko-Lauenburskému. Chtěje učinit z Ostrova své rezidenční sídlo, nechal přestavět Šlikovský zámek a založil zámecký park, svého času považovaný za osmý div světa. V tomto období byl též založen piaristický klášter s latinským gymnáziem.

V rozvoji pokračoval i vévodův syn Julius František, a to stavbou letohrádku ve středu parku a dokončením jeho celkové koncepce. Letohrádek je raně barokní stavba z let 1674-1683 vystavěná pod vedením stavitele Abrahama Leuthnera, dnes zde sídlí pobočka karlovarské galerie umění. Sňatkem s poslední princeznou Sasko - Lauenburskou, Franciskou Sibyllou Augustou (1675 - 1733), v roce 1690 připojil Ostrov ke svým panstvím Ludvík Vilém, markrabě Badenský. Tento rod si vybudoval své sídlo v německém Bádensku - v Rastattu. Tyto vazby, včetně mnoha architektonických podobností Ostrova s Rastattem, jsou také důvodem, proč se Rastatt stal v roce 1991 partnerským městem Ostrova. Toto období uzavírá v Ostrově stavba Paláce princů a kamenický skvost - Bílá brána.

V 19. století patřil Ostrov jedné z větví Habsburků. V této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy, Stará radnice, původně renesanční stavba, byla novogoticky upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla stavba železnice. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody - porcelánka PULS a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag.

Jelikož bylo obyvatelstvo města z převážné většiny německé, dotkly se města nechvalně známé události z let 1938-1939. Česká menšina byla nucena odejít, ze zámku se stal koncentrační tábor, což připomíná pamětní deska na objektu. Poválečná léta jsou ve znamení odsunu Němců, nového osídlování a především výstavbou sídlišť pro pracovníky uranových dolů v Jáchymově a později závodu Škoda Ostrov.

Jáchym Ondřej Šlik (1569 - 1621), šlechtic

Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656 - 1746), hudební skladatel

Johann Josef Loschmidt (1821 - 1895), chemik a fyzik

Vilma Cibulková (* 1963), herečka

Horst Siegl (* 1969), fotbalista

Lukáš Bauer (* 1977), běžec na lyžích

Jiří Štoček (* 1977), šachový velmistr

Zbyněk Drda (* 1987), zpěvák

David Zadák (* 1999), úřadující mistr republiky v cyklokrosu, kategorii starších žáků

Kostel sv. Jakuba většího
Románská stavba z let 1224-1226 s obdélnou lodí a pravoúhlým presbytářem. Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího se řadí k severozápadní skupině českých pozdně románských kostelů.

Zámek
Poměrně rozsáhlý komplex budov, jehož základem bylo starší sídlo zatím neznámého původu, které nechal přestavět na přelomu 15. a 16. století na renesanční zámek – rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků, pravděpodobně Kašpar Šlik. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685-1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggio. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní portál dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.

Zámecký park
Po roce 1625 založil zámeckou zahradu tehdejší majitel ostrovského panství, Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský. V její úpravě se prolínaly prvky renesančních, nanýristických a raně barokních italských zahrad s hojným využitím vodního živlu v podobě vodotrysků a vodních ploch s bohatou sochařskou výzdobou.  Od konce 18. století, je park ve fází pozvolné přeměny formální zahrady v přírodně krajinářský park. Většina staveb v parku byla odstraněna, vodní partie byly zcela opuštěny a umělecká výzdoba byla odprodávána a ničena. V přibližné podobě z druhé poloviny 19. století se park zachoval dodnes.

Palác princů
Byl postaven v letech 1693-1696 dvorním stavitelem Johannem Sockhem v prostoru původního hospodářského dvorce, zvaného Bílý dvůr. V objektu jsou zachovány valené klenby nad místnostmi v přízemí. V roce 2011 byla dokončena kompletní rekonstrukce Paláce princů, která jej přizpůsobila užívání Městské knihovny Ostrov.

Letohrádek
Na místě staršího dřevěného letohrádku Julia Jindřicha, vévody Sasko-Lauenburského nechal postavit podle návrhu stavitele Abraháma Leuthnera v letech 1673-1679 Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský letohrádek nový. Letohrádek je majetkem státu a je v něm umístěna Galerie umění.

Kostel sv. Michaela

Klášter
Rozhodnutí postavit v Ostrově kolej řádu Piaristů učinila vévodkyně Anna Magdaléna, vdova po Juliu Jindřichovi, vévodovi Sasko-Lauenburském dne 6. května 1666. Stavbu provedl v letech 1666-1671 pražský stavitel bavorského původu Martin Reiner. Od začátku padesátých let klášter využívá Československá armáda. Dnešní stav je výsledkem nedávné nákladné rekonstrukce.

Kaple Panny Marie Einsiedelnské

Dům kultury
Stěžejní dominanta Mírového náměstí a tím i nové části města. Objekt byl postaven v letech 1954-1955 podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. Arch. Josefa Sedláčka.  Dům kultury je příkladem klasicizujících tendencí v architektuře padesátých let dvacátého století. Zajímavostí je, že sochy, které zdobí střechu této socialistické budovy, jsou otočeny na západ místo na východ.

Mírové náměstí s Domem kultury a východní kašnou.
Mírové náměstí je největší náměstí v Ostrově. V jeho východní části se nachází Dům kultury, postavený v roce 1955 ve stylu tradicionalismu (nazývaného také socialistický realismus) podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. arch. Josefa Sedláčka. Nachází se v něm dvě kina, divadelní sál a městské infocentrum.





Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz